Lidovky.cz

Izrael chystá odvetu Íránu a jeho bombě

Svět

  16:20
JERUZALÉM/PRAHA - Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman prý svým lidem zadal vypracování krizového scénáře - co bude, až Írán vyrobí atomovou bombu.

Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman foto: Reuters

"Tyhle plány budou už dávno realitou," odtušil včera někdo v diskusi pod článkem v online verzi izraelského deníku Haaretz o záměrech izraelského ministra zahraničí Avigdora Liebermana vypracovat strategii pro případ, že by se Írán zmocnil jaderné zbraně.

Lieberman, jinak šéf nacionalistické strany Izrael je náš domov, razí v zahraniční politice dost nesmlouvavé postoje. Jestli je pravda, co včera s odkazem na nejmenovaný zdroj napsal Haaretz, pak to nasvědčuje tomu, že vládě, ale hlavně jemu došla trpělivost s íránským jaderným programem.

Avigdor Lieberman

Podobný plán pro případ krize měla prý vypracovaný i předchozí izraelská vláda, poznamenala agentura Reuters. Dnešní předseda vlády Benjamin Netanjahu tehdy jako šéf opozice hlasitě volal po tom, aby izraelská vláda dělala víc, konkrétně navrhoval preventivní bombardování zařízení, ve kterých Íránci obohacují uran. Dnes sice Netanjahu svá slova krotí, nikterak ale nevylučuje, že Izrael může proti Íránu zasáhnout silou.

Ještě dál zašel už zmiňovaný Lieberman, jak aspoň s odkazem na nejmenovaný zdroj blízký vládě napsal deník Haaretz. Ministr zahraničí nařídil svým lidem, aby vypracovali strategii "co dělat, když se jednoho dne probudíme a zjistíme, že Írán má nukleární zbraň," řekl zdroj. A když už se plánuje, co s Íránem, plánuje se prý současně i to, co s Palestinci, kteří se bouří proti výstavbě izraelských osad na západním břehu Jordánu. Krajní varianta, kterou je v případě Íránu hotová atomová bomba, je u Palestinců případ, že se zmocní Izraelem obsazených území a vyhlásí samostatný stát.

Útok a možné následky
Izrael je dnes podle všeho jedinou zemí na Blízkém východě, která disponuje jadernou zbraní. Nukleárním arzenálem jej vybavili Američané, přestože to oficiálně ani oni, ani Izraelci nepřiznali. Kdykoliv se nějaká z okolních arabských zemí pokusila atomové zbraně si opatřit, Izrael jí v tom zabránil - jako příklad může sloužit izraelské bombardování nukleárního reaktoru v Iráku v roce 1981 nebo zničení zařízení, které budovali Syřané před třemi lety v opuštěném koutě pouště pravděpodobně ve spolupráci se Severokorejci. S Íránem by to ale měli Izraelci složitější, Íránci totiž svá zařízení pečlivě ukryli - ať už do skal (případ teprve nedávno objeveného zařízení poblíž posvátného města Kóm), nebo za obranný val děl a raketových střel. I kdyby se prý izraelským letadlům povedlo shodit na zařízení pár bomb, země by takřka jistě následně čelila odplatě v podobně raketového útoku. A ten by byl mnohem horší než útoky Libanonců a Palestinců v letech 2006 a 2009, protože na rozdíl od nich Íránci disponují raketami nejen krátkého, ale i středního a dlouhého doletu.

Takže jakou podobu může mít izraelská strategie pro nejhorší případ? Vláda se k tomu odmítla vyjádřit, nejmenovaný zdroj deníku Haaretz k tomu ale řekl: "Vláda má za to, že by se měly podniknout všechny kroky, které by mohly Írán přinutit, aby zastavil svůj jaderný program." Mezi ministry Netanjahuova kabinetu vládne přesvědčení, že jestli svět včas a rázně nezasáhne, bude mít Írán už do dvou, nejpozději do čtyř let vlastní jaderné hlavice, což je odhad, který sdílí i řada západních pozorovatelů. Svět v čele s USA se prozatím snaží na Írán přitlačit sankcemi, nic však nenaznačuje tomu, že by tahle taktika měla slavit úspěch. Írán dál prohlašuje, že jeho nukleární program je čistě mírový.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.