Pokud jde o německo-francouzský návrh, Česko chce podle Nečase slyšet podrobnosti. "Musím ale otevřeně říci, že poté, co byla lisabonská smlouva poměrně strastiplně ratifikována v České republice, tak otevírat ji znovu, zasahovat do primárního práva, to je věc, která je nesmírně komplikovaná a citlivá," uvedl Nečas.
"Navíc kdyby ten návrh měl spočívat v přesunu pravomocí z národní úrovně na evropskou, tak musím říct, že se cítím vázán vládním programovým prohlášením a koaličním smlouvou. V tomto případě by Česká republika s vysokou pravděpodobností musela směřovat k ratifikaci referendem," dodal český premiér.
Vypuštěný politický balonek
"Podle nás je nejlepší cesta nesahat do lisabonské smlouvy, tedy do primárního práva. A pokud ano, tak minimálně, a ne aby obsahem rozhodnutí byl přesun pravomocí na EU," řekl Nečas. Podle něj ještě nebyly vyčerpány všechny možnosti, jak tento problém vyřešit pomocí sekundárního práva.
Nečas uvedl, že si chce vyslechnout konkrétní návrhy, se kterými Německo s Francií přijdou. "Zatím to známe jen v obrysech, je to vypuštěný politický balonek. Ale musíme vědět, co ve skutečnosti nese, co obsahuje," dodává premiér.
O francouzsko-německém návrhu se český premiér minulý týden bavil i s prezidentem Václavem Klausem. "My jsme se okrajově s panem prezidentem toho tématu dotkli. Pan prezident jako zkušený politik také nechce zaujímat kategorická a dalekosáhlá vyjádření, když nikdo nezná, co v tom návrhu je. Když se o tom zvířeti jen mluví, ale nikdo ho ještě neviděl. Nevíme, jestli je to kočka, pes, nebo kůň. Jen se ví, že je to nějaká čtyřnohá bytost, ale dokonce ani nevíme, jestli je to býložravec, nebo predátor, podle toho se budeme rozhodovat, jak se k tomu zvířeti chovat," uvedl.
Přečtěte si více v blogu redaktorky LN: |
O případných úpravách "Lisabonu" bude jednat dnes začínající summit EU v Bruselu.
Přenosem pravomocí by podle premiéra bylo dočasné odebrání hlasovacích práv členským zemím, které nebudou plnit rozpočtová pravidla. Právě to je částí návrhů, které chtějí prosadit dva klíčoví členové unie: Německo s Francií.
Čtěte také: |
Nečas podotkl, že česká vláda má tři právní posudky, podle nichž by takové odebrání práva hlasovat mohlo znamenat konflikt s českou ústavou.
Návrhy se sice týkají jen eurozóny, avšak schválit by je musely jednomyslně všechny členské země EU. Eurozónu tvoří 17 z nich, dalších osm se zavázalo do ní vstoupit (ač není časově určeno kdy); výjimku mají v tomto smyslu Británie a Dánsko.
Berlín s Paříží kromě pozastavení hlasovacích práv v Radě EU, která sdružuje členské země unie, chtějí také vytvořit trvalý stabilizační mechanizmus zajišťující finanční stabilitu eurozóny. Takový mechanizmus, který by ve spolupráci s MMF v případě potřeby disponoval až 750 miliardy eur, už existuje, avšak je časově omezen rokem 2013.
