V jedné z kapitol knihy bývalý americký prezident píše o tom, jak se během své vlády zaměřoval na šíření svobody ve světě. Vyjadřuje přitom naději, že Spojené státy budou i nadále podporovat disidenty v "izolovaných výspách tyranie", jako jsou Bělorusko, Súdán, Barma či Kuba. "Když jsou lidé nakonec osvobozeni, jsou to často disidenti a vězni - lidé jako Václav Havel a Nelson Mandela - kdo se stanou vedoucími činiteli svých svobodných zemí," uvedl Bush.
Bush v PrazeBush jako prezident navštívil Prahu dvakrát. Poprvé se tak stalo v listopadu 2002, kdy tu byl na summitu Severoatlantické aliance. Kromě jednání v rámci summitu se setkal s prezidentem Havlem i premiérem Vladimírem Špidlou. Podruhé Bush přicestoval v červnu 2007. Setkal se s prezidentem Václavem Klausem, tehdejším premiérem Mirkem Topolánkem či bývalým předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem. Hovořilo se o zrušení vízové povinnosti pro Čechy a o záměru postavit v Česku radar v rámci protiraketového štítu. |
Podruhé českého prezidenta zmiňuje, když vzpomíná na to, jak jej často na oficiálních zahraničních návštěvách kromě manželky Laury doprovázely i dcery Barbara a Jenna. "Setkávaly se s fascinujícími a inspirujícími lidmi, jako je Václav Havel či liberijská prezidentka Ellen Johnsonová Sirleafová," napsal bývalý americký prezident.
Americká média si všimla, že bývalý šéf Bílého domu svých kroků málokdy lituje. Obhajuje například své kontroverzní rozhodnutí umožnit mučení zajatců ve válce proti terorismu.
"Waterboarding byl nasazen u tří lidí a jsem přesvědčen, že toto rozhodnutí zachránilo životy," řekl londýnskému listu exprezident. "Jejich výslech pomohl odhalit přípravu útoků na americká zastupitelství v zahraničí, na letiště v Heathrow a na Canary Wharf v Londýně a na řadu cílů ve Spojených státech," napsal ve svých memoárech Decision Points (Okamžiky rozhodování), jejichž úryvky Timesy přinesly.
"To si pište!" řekl The Times. "Chytíme chlapa, operačního šéfa Al-Káidy, která zabila 3000 lidí. Zdálo se nám, že má informace o dalším útoku. A říká 'Budu mluvit, až mi seženete právníka'. A já říkám 'Jaké legální možnosti máme k dispozici?'," popisoval své rozhodování Bush.
Do politiky se už nevrátí"S politikou jsem skoncoval. Pro hodně lidí je těžké tomu věřit," řekl Bush v Show Oprah Winfreyové. Zdůraznil však, že se nechce "znovu brodit bažinou". Odmítl také komentovat Obamovu politiku, přestože současný prezident je demokrat, zatímco Bush republikán. "Obama má své vlastní kritiky. |
Zopakoval, že waterboarding není mučením a že by se rozhodl stejně i dnes. "Úkolem prezidenta je chránit zemi," prohlásil.
Britská vláda používání waterboardingu odmítá. Bývalý konzervativní stínový ministr vnitra David Davies dnes v rozhlasovém rozhovoru řekl, že tyto techniky jsou morálně pochybné a současně vyslýchaní řeknou, co se od nich chce slyšet. Kim Howells, bývalý předseda parlamentního zpravodajského výboru ve stejném rozhovoru zdůraznil, že "bezpochyby existovala skutečná spiknutí". "Mám ale pochyby o tom, když prezident Bush říká, že tyto techniky, které my považujeme za mučení, zabránily tomu, aby tato spiknutí byla provedena. O tom přesvědčen nejsem," řekl.
Co dále obsahují Bushovy memoáry?• Líčí svou reakci na teroristický útok na Pentagon 11. září 2001. "Krev se ve mě vařila. Myslel jsem na jediné: zjistíme, kdo zatím stojí a nakopeme mu zadek", píše Bush. • Uznává, že mu trvalo "příliš dlouho", než zareagoval na přírodní katastrofu způsobenou hurikánem Katrina v New Orleans. • Za nejhorší okamžik svého úřadování považuje moment, kdy byl obviněn z rasismu a nezájmu o černochy (mnoho obětí hurikánu Katrina bylo černé pleti). • Popisuje, jak ustoupil od plánovaného vojenského útoku na jaderná zařízení v Sýrii poté, co jej CIA označila za příliš riskantní. Podobný útok nakonec vedl Izrael. • Hlásí se k chybám, které doprovázely tažení do Iráku. Konkrétně zmiňuje pomalou reakci na rostoucí násilnosti po pádu Saddámova režimu i neexistenci zbraní hromadného ničení. • Nelichotivě se vyjadřuje o tehdejších odpůrcích irácké války, bývalém německém kancléři Gerhardu Schröderovi a někdejším francouzském prezidentovi Jacquesu Chirakovi. Podle The Times "zpochybňuje Chirakovu morálku a je znechucen Gerhardem Schröderem nejen osobně kvůli tomu, že podle něj porušil slib stran Iráku, ale i proto, že po odchodu z funkce začal pracovat pro ruského energetického giganta Gazprom". |
Georg Bush přirovnal bývalého britského premiéra Tonyho Blaira k Winstonu Churchillovi, který vedl Británii za druhé světové války. Když Blair čelil klíčovému hlasování v parlamentu o válce, nabídl mu, že nemusí do Iráku posílat britské vojáky, pokud by to mělo znamenat pád jeho vlády. "Chtěl jsem, aby Tony se svou moudrostí a strategickým myšlením byl premiérem silného a důležitého spojence," řekl Bush. Blair mu prý odpověděl: "Jdu do toho. Pokud mě to bude stát vládu, v pořádku."
