"Ostřelování se pravděpodobně týká nástupnictví. KLDR chce vybudovat politický kapitál pro Kim Čong-una tím, že se pokouší zvýšit dojem jeho mocenské základny," prohlásila poradkyně společnosti AKE Brittany Damorová.
Čtěte také: |
Právě Kim Čong-un se má stát nástupcem nemocného Kim Čong-ila.
"V severokorejském pohledu je Jonpchjong skvělým terčem, kterým může (KLDR) bez reálné hrozby protiúderu posílit vnímání své pozice," vysvětlil Aidan Foster-Carter z univerzity v britském Leedsu. Připustil, že za útokem může být dynastická výměna. "Může to být on (Kim Čong-un), může to dělat někdo jeho jménem. Také to mohou být různé armádní frakce," dodal.
Politický analytik Alastair Newton z londýnské pobočky japonské společnosti Nomura připomněl, že Soul se chce vyvarovat eskalaci napětí. Podle něj byl vážnější březnový incident, kdy pravděpodobně severokorejská ponorka potopila jihokorejskou válečnou loď Čchonan. Na její palubě tehdy zemřelo 46 jihokorejských námořníků.
V konečném součtu s možnými přípravami na třetí severokorejský test jaderné bomby a s víkendovým zveřejněním, že KLDR ve svém jaderném komplexu v Jongbjonu instalovala stovky centrifug na obohacování uranu, to podle Newtona vypadá, že Pchjongjang v souvislosti s očekávaným návratem k jednacímu stolu přitvrdil.
Chce Pchjongjang izolaci?
Jistý evropský diplomat naznačil, že za incidentem může být pokus nějaké severokorejské vojenské frakce sabotovat pokusy možného sblížení Pchjongjangu s okolním světem.
Victor Cha z univerzity v americkém Georgetownu a Centra pro strategická a mezinárodní studia se domnívá, že je pro USA zatím předčasné, aby nyní usilovaly o jednání s KLDR. Ve srovnání s obdobnými případy v minulosti Pchjongjang vždy vyprovokoval krizi, aby přinutil Washington nebo Soul vrátit se k jednacímu stolu. Nyní se ale zdá, že v zásadě usiluje o další zastrašování. Chce tak podle Cha ostatním ukázat, že režim je během předávání moci stabilní.
Cha spatřuje hlavní úkol Washingtonu v tom, aby přiměl severokorejského spojence Čínu říkat "správné věci veřejně": že program na obohacování uranu porušuje rezoluce OSN a že dělostřelecký útok porušil korejské příměří. Doposud se ale Peking taková stanoviska vyhýbal zaujmout a obě Koreje vždy vyzval, aby se více zasadili o mírové řešení.
