Únik na WikiLeaks prý ochromil diplomatickou komunikaci USA

S odvoláním na nejmenované zdroje na ministerstvu obrany agentura AP napsala, že právní experti v rezortech obrany, zahraničí a spravedlnosti diskutují o možnosti využít k postihu federální zákon o špionáži. Snaží se určit, zda by se mohl vztahovat na Assangea samého, ale i na jeho spolupracovníky a celý portál WikiLeaks.

Australská vláda už připustila, že některé zákony mohly být porušeny. Podle amerických zdrojů hraje Washington ve vyšetřování hlavní úlohu, ale Austrálie snahu Spojených států podporuje. Assange je australským občanem.

Čtěte také: Češi jsou odvážní a EU je paličatá, stojí v depeši z Bruselu WikiLeaks zveřejňuje tajné depeše, Berlusconiho rozesmály WikiLeaks: Arabové nabádali USA, aby zaútočily na Írán Publikování tajných depeší je služba veřejnosti, věří média

Podle AP po zveřejnění první várky dokumentů americká vláda vyhlásila totální umrtvení veškeré komunikace, a zvrátila tak proces zahájený po teroristických útocích z 11. září 2001. Po nich totiž naopak Bílý dům povzbuzoval vládní agentury, aby výměnou citlivých dokumentů rozšiřovaly svou akceschopnost.

Izolace dat Americké ministerstvo zahraničí odpojilo své databáze od jedné z tajných vládních komunikačních sítí. Rozhodnutí je důsledkem úniku tisíců diplomatických depeší z amerických zastupitelských úřadů, jichž se zmocnil kontroverzní internetový portál WikiLeaks. Ministerstvo neupřesnilo, o kterou komunikační síť se jedná, podle zdrojů Reuters jde o tajnou vojenskou síť SIPRnet.

Úspěch operace teroristů z Al-Káidy byl v roce 2001 přičítán právě skutečnosti, že i když americká špionáž informace o hrozbě katastrofy měla, nepředala je ostatním složkám. Po tomto datu si například ministerstva obrany a zahraničí otevřela své počítačové systémy a začala důvěrné informace sdílet. Tím podle kontrarozvědných expertů otevřela dveře vykrádačům.

Zdroj blízký americkým diplomatům v Iráku agentuře AP potvrdil, že ministerstvo zahraničí nyní omezuje možnost sdílení dokumentů a brání výměně informací mezi vojenskými a nevojenskými složkami.

Ministerstvo obrany údajně již vydalo nové bezpečnostní směrnice, které například omezují využití kapesních paměťových nosičů (takzvaných flashových pamětí). Cílem je omezit nebezpečí ilegálního kopírování. Podobná opatření se zavádějí i na dalších úřadech.