Množství zeminy vykopané z tunelu v lokalitě Pung-kje na severu země napovídá, že stavba je v současnosti 500 metrů dlouhá, dosahuje tedy poloviční délky potřebné pro provedení testu, poznamenal podle deníku Čoson ilbo nejmenovaný jihokorejský činitel.
Informace o hloubení tunelu přichází krátce poté, co se objevily zprávy o několika utajených severokorejských zařízeních na obohacování uranu, potřebného pro výrobu jaderných zbraní.
Čtěte také: |
Jihokorejská rozvědka také uvedla, že KLDR urychluje práce na nové výstavbě v jaderném komplexu Jongbjon, kde minulý měsíc odhalila dosud neznámé zařízení na obohacování uranu. Jihokorejské ministerstvo zahraničí nicméně odmítlo potvrdit informace uvedené ve zprávě.
Demonstrance síly Kim Čong-una?
Pokud KLDR provede svůj třetí jaderný test, pak prokáže svou schopnost vyrobit jadernou zbraň. Zároveň tím ale sníží své zásoby štěpného materiálu; podle odborníků ho má dostatek na šest až osm jaderných bomb.
Analytici nevylučují, že hrozba jadernými zbraněmi má za cíl ukázat sílu předpokládaného budoucího vůdce KLDR Kim Čong-una a upevnit jeho pozici v armádě. Provedením pokusu ale Pchjongjang nejen přiživí negativní postoj mezinárodního společenství vůči sobě, ale také rozlítí Čínu, která je jeho největším spojencem. Peking ale s testy nesouhlasí a kategoricky odsoudil už dva první jaderné testy v Severní Koreji v letech 2006 a 2009. Svůj postoj a výzvy k denuklearizaci zdůraznil i při nedávných jednáních s vůdcem KLDR Kim Čong-ilem v Pchjongjangu.
KLDR je přitom více než kdy dříve na Číně závislá, jelikož na ni mezinárodní společenství uvalilo sankce právě kvůli jejím zbrojním aktivitám. A další sankce by mohly následovat po dalším testu. Podle Reuters je otázkou, zda Čína navzdory rozhořčení bude nadále před severokorejskými aktivitami zavírat oči, nebo se nakonec k sankcím připojí.