Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uvedla, že země musí ještě ujít dlouhou cestu, než bude možné volby označit za svobodné.
Lukašenko označil nedělní demonstrace za banditismus a demonstranty za vandaly a vyhrožoval jim, že půjdou do vězení. "Všichni půjdou do vězení podle zákona. Už jsou připraveni soudci a tribunál. Žádná revoluce v Bělorusku nebude," zdůraznil. "Nevím, co jsme ještě v Bělorusku neudělali, aby volby odpovídaly mezinárodním normám," odmítl kritiku mezinárodního společenství. Za účast v demonstracích opozice bylo podle Lukašenka zatčeno 639 lidí.
Čtěte také: |
Ústřední volební komise oznámila, že prezidentský slib Lukašenko složí do 19. února. Proti výsledkům už v neděli demonstrovaly v ulicích tisíce lidí, podle některých zdrojů až desetitisíce. Policie je násilím rozehnala, řada lidí byla zraněna, stovky demonstrantů byly zatčeny.
Pořádkové síly zadržely sedm z devíti kandidátů na úřad hlavy státu. Zatčeni byli všichni kromě Jaraslava Romančuka a Viktora Tereščenka, jimž se podle jejich stoupenců podařilo uniknout. Zadržení kandidáti dosud nejsou na svobodě a policie prohledala jejich byty a kanceláře opozičních stran. Policie zatkla i několik novinářů, včetně zpravodajky agentury AFP.
Opozice kritizovala rozsáhlé podvody při volbách. Svaz běloruských novinářů informoval, že některé internetové servery opozice jsou dnes nepřístupné. Státní bezpečnost nad ránem pronikla do kanceláře webových stránek Charty 97. Vydavatelka stránek Natalja Radzinová a někteří její kolegové byli rovněž zatčeni.
Podle OBSE Bělorusko musí ještě ujít hodně dlouhý kus cesty, aby volby byly považovány za svobodné. Sčítání hlasů nebylo transparentní, zdůraznil šéf pozorovací mise organizace Tony Loyd. Tyto volby neumožnily Bělorusku nový start, který má zapotřebí, dodal.
"Jsme velmi znepokojeni nepřiměřeným používáním síly, zvláště pokud jde o několik poražených a zatčených kandidátů, jakož i násilím vůči novinářům a dalším občanů," uvedlo v prohlášení americké velvyslanectví v Minsku.
Spojené státy jsou zejména znepokojeny osudem opozičního prezidentského kandidáta Uladzimira Njakljajeva, který byl násilím odveden z nemocnice v Minsku. Požadují, aby byl okamžitě propuštěn. Podle médií přišla kandidáta do nemocnice zatknout policie. Násilnosti odsoudily také Polsko a Německo. "Je nepřijatelné, aby byli opoziční kandidáti a jejich stoupenci, kteří chtěli využít své svobody vyjadřování, tlučeni nebo zatýkáni," zdůraznil německý ministr zahraničí Guido Westerwelle.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv řekl, že prezidentské volby jsou vnitřní záležitostí Běloruska. Evropská unie ústy své šéfky diplomacie Catherine Ashtonové rovněž odsoudila násilné potlačení demonstrace a vyzvala k okamžitému propuštění zatčených odpůrců režimu.
Podle hlavního opozičního kandidáta na prezidenta v předešlých volbách Aljaksandra Milinkeviče nedělní násilnosti, kdy se demonstranti pokoušeli násilím vniknout do vládní budovy a pořádkové síly proti nim zasáhly, byly provokace. "Zasadí to tvrdou ránu proevropské opozici. Represe se nyní znásobí a proevropské tendence ve společnosti zeslábnou," varoval. Experti soudí, že nedělní represe zasadily ránu sbližování Běloruska s EU a že Lukašenkův režim může být zranitelnější, pokud jde o tlak Ruska.
