Zástupci serveru WikiLeaks opakovaně upozorňovali, že všechny depeše před zveřejněním kvůli podobným obavám kontrolují a v případě pochybností z nich citlivá jména vypouštějí. Podobně postupovala i tradiční média, která mají depeše rovněž k dispozici, například britský list The Guardian či právě deník The New York Times.
Spojené státy přesto na varování lidí zmíněných v depeších vyčlenily třicetičlenný tým ve Washingtonu, se kterým spolupracují pracovníci amerických ambasád po celém světě. Zatím nevědí o někom, koho by zveřejněné informace ohrozily na životě či kdo by kvůli nim skončil ve vězení. USA nicméně upozorňují, že mnoho disidentů úřady v jejich zemích šikanují neustále, takže nelze určit, jaký podíl na tom mají depeše zveřejněné WikiLeaks.
Největší hrozbou jsou dosud nezveřejněné depeše
Americké ministerstvo odmítlo NYT poskytnout podrobnosti o lidech, které kvůli úniku v uplynulých týdnech kontaktovalo. Uvedlo pouze, že několik jich přestěhovalo v jejich zemích, několik dalších pak přesunulo do bezpečí v zahraničí. Americké diplomaty přitom znepokojují zejména depeše, které dosud nebyly zveřejněny. Vzhledem k jejich počtu bude prý ochrana dotčených lidí složitým a dlouhodobým úkolem.
WikiLeaks mají k dispozici zhruba čtvrt milionu depeší, z nichž dosud zveřejnily necelé 3000. Americké ministerstvo zahraničí se snažilo veškeré dosud nezveřejněné depeše prověřit z pohledu možných rizik. Mnoho z nich také zaslalo zpět na ambasády, aby je zkontrolovali tamní diplomaté.
ČTĚTE DÁLE: |
"Snažíme se udělat vše, co je v našich silách, abychom tyto lidi ochránili," podotkl Michael Posner z amerického ministerstva zahraničí.
Deník The New York Times poznamenal, že škody způsobené depešemi jsou zatím zvládnutelné. Jejich jedinou viditelnější obětí byl dosud pouze americký velvyslanec v Libyi Gene Cretz. USA jej minulý měsíc ze země stáhly, když byla zveřejněna depeše, v níž diplomat nevybíravě hodnotil působení libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.
