Kontroverzní norma, jíž média někdy přezdívají "vypínač internetu", se v horní komoře amerického parlamentu objevila poprvé loni. Senát ji nakonec nestihnul projednat, a proto ji nyní její autoři předkládají znovu. Informoval o tom server CNET.
Podle jejich návrhu by ministerstvo pro vnitřní bezpečnost vytvořilo a udržovalo seznam součástí nepostradatelné infrastruktury, která by v případě ohrožení amerických počítačových systémů podléhala zvláštním nařízením. Pro zařazení na seznam musí systém splňovat tři podmínky: jeho vyřazení z provozu by mohlo způsobit vážné ekonomické dopady, je součástí národní informační infrastruktury anebo je národní informační infrastruktura nezbytná pro jeho spolehlivý provoz.
Národní kybernetická pohotovost
Americký prezident by v případě přijetí zákona získal pravomoc vyhlásit "národní kybernetickou pohotovost". Podle serveru CNET zatím není úplně jasné, co by to znamenalo. Šéf Bílého domu by ale například zřejmě mohl nařídit odpojení některých částí internetu. Podle návrhu by navíc jeho kroky sloužící k ochraně amerických počítačových sítí nemohl přezkoumávat soud.
Podle předkladatelů zákona se jej internetové společnosti nemusejí obávat. "Nesnažíme se vytvořit požadavky pro celý internet, pro celou jeho páteřní síť," uvedl Brandon Milhorn, který pracuje jako poradce senátního výboru pro vnitřní bezpečnost a vládní záležitosti, kde norma vznikla. Zákon se podle něj týká jenom klíčových prvků infrastruktury. Měl by třeba chránit počítačové sítě v jaderných elektrárnách.
Microsoft by byl pro
Záměr nicméně kritizují ochránci lidských práv i někteří zástupci odvětví. Znepokojuje, že by vláda v případu nouze měla tak rozsáhlé pravomoci. Zástupci některých velkých firem, jako je softwarový gigant Microsoft či telekomunikační firma Verizon, se naopak o jeho předchozích verzích vyjadřovali pozitivně. Další z nich ale v současnosti znepokojuje skutečnost, že by vyhlášení kybernetické bezpečnosti nesměl přezkoumávat soud. Při případných sporech s vládou by totiž neměly zastání.
Není rovněž jasné, zda je nový zákon vůbec potřeba. Sami jeho předkladatelé, kterými jsou nezávislý senátor Joe Lieberman a republikánka Susan Collinsová, uznávají, že prezident již zřejmě má dostatečné pravomoci nyní. Podle zákona z roku 1934 totiž v případě války, ohrožení veřejnosti, katastrofy či jiné národní nouze může "nařídit využití jakéhokoliv místa nebo zařízení.
