Jsou všude. Menší i větší plakátky s fotkami lidí, kteří přišli o život v uplynulých dnech v ulicích Káhiry při pouličních bitkách. Kolik jich přesně bylo, zůstává dodnes nejasné. Některé rodiny mají strach hlásit, že jeden z jejich členů padl při protivládních demonstracích. Agentura AP včera napsala, že si nepokoje vyžádaly 297 lidských životů. Odkázala se přitom na nejmenovanou humanitární organizaci, která pátrala po obětech nejen v Káhiře, ale i v Alexandrii a v Suezu.
Příběhy lidí, kteří při protivládních demonstrací zemřeli, dnes plní i stránky novin a weby. "Dává to revoluci konkrétní tvář," řekl Maj Wákil, který jim věnuje pravidelný sloupek v anglicky psaných novinách Al Masrí Al Júm nazvaný "Tváře padlých".
Zavede vláda stanné právo?* V ulicích metropole Káhiry znovu demonstrovaly tisíce lidí, kteří trvají na tom, aby odstoupil prezident Husní Mubarak. * Egyptský viceprezident Umar Sulajmán pohrozil demonstrantům "nepředvídatelnými kroky", což je podle nich signál, že by mohl nechat zavést stanné právo. * Demonstranti se včera pokusili zablokovat vstup do parlamentu. Ten ale střeží vojáci a obrněné vozy. |
Zveřejnil například příběh Ahmuda Basjúního, o kterém mu vyprávěl jeho přítel a majitel galerie Muhammad Allam. Basjúní byl učitel, ale i muzikant a filmař. Protestů na káhirském centrálním náměstí Tahrír se účastnil od samého začátku a točil je na video. Allam dnes vzpomíná na to, jak spolu takřka denně rozebírali egyptskou mizerii – chudobu, neustále rostoucí ceny a uplácení.
"Překvapilo mě ale, s jakou vervou pak šel do protestních akcí. Bojoval za změnu a dokumentoval to," řekl Allam agentuře AP. Před dvěma týdny se ale Basjúní ztratil v davu. Přátelé později vypověděli, že jej obklopila skupina lidí a pak už ho neviděli. Až o několik dní později v nemocnici. Lékaři řekli, že byl zasažen gumovými projektily a následně do něj najelo auto. Pro jeho záchranu už toho prý nemohli moc udělat. Basjúní po sobě zanechal ženu a dvě děti, šestiletého syna a roční dceru. Ve svém posledním příspěvku na sociální síti Facebook napsal: "Pokud nám to vydrží, věřím, že to nakonec dopadne dobře. Zmlátili mě policajti, tvrdě, ale zítra jdu do ulic zas."
Přestože se největší pozornost věnovala Káhiře, lidé umírali i jinde, například v Alexandrii. "Kulka zasáhla mého syna do zad a proletěla hrudníkem," líčil novinářům se slzami v očích Magdy Hag, který neměl ani tušení, že se jeho syn účastní pouličních demonstrací. Spolu s jednadvacetiletým Ahmedem do ulic vyšel i jeho mladší, šestnáctiletý bratr Bahá. "Říkal mi, že se v jednu chvíli otočil a zjistil, že za sebou nemá Ahmeda. Když se rozhlédl, uviděl ho silně krvácejícího na zemi," líčil dál Magdy. "Jeho smrt je pro nás tragédie..." Samír el-Sajjíd přišel o svou šestnáctiletou dceru Amíru, kterou zasáhla kulka v bytě její kamarádky. Pohřbil ji v tichosti ještě ten den, protože všude vládl chaos. Teď, když se situace trochu uklidnila, plánuje, že bude společně s dalšími rodinami, které přišly o své děti či jiné příbuzné, vládu žalovat.
Egyptské úřady sice slíbily, že prošetří všechny případy úmrtí, dosud ale nezveřejnily ani jejich počet. A těm, kteří se snaží mrtvé dohledat, naopak vyhrožují. Hned dvě humanitární organizace se staly terčem policejní přepadovky, při které byly v kancelářích zabaveny počítače i papírová dokumentace.
Pro ilustraci toho, jak je mapování zvěrstev, která se udála během demonstrací, obtížné, uvedla včera agentura AP příklad muže, jehož smrt nafilmovaly na mobil dvě ženy v Alexandrii. Muž kráčí neozbrojen a s rukama nahoře proti skupince černě oděných policistů, kteří v jednu chvíli spustí palbu a zastřelí jej. I jeho identita, přestože zachycená na kameru, zůstává dodnes tajemstvím.
