Lidovky.cz

Prezident Mubarak odstoupil, Egypt ovládla vítězná euforie

Evropa

  17:09aktualizováno  21:26
KÁHIRA - Po 30 letech u moci a 18 dnech masových protivládních protestů odstoupil egyptský prezident Husní Mubarak v pátek večer z funkce. Své pravomoci předal nejvyšší vojenské radě, jejíž hlavou je ministr obrany Muhammad Husajn Tantáví. Rada se podle televize Al-Arabíja chystá rozpustit vládu a pozastavit činnost parlamentu, chce vládnout ve spolupráci s hlavou ústavního soudu.

Oslavy na egyptském náměstí Tahrír foto: ČTK

Rezignaci dvaaosmdesátiletého Mubaraka přivítaly statisíce demonstrantů po celém Egyptě, předáci egyptské opozice i řada zahraničních politiků.

Při střetech demonstrantů a policie v egyptském městě Aríš zahynulo 5 lidí

Při střetech demonstrantů a policie v egyptském městě Aríš na severu Sinajského poloostrova zahynulo dnes pět lidí, tři z nich policisté, a 42 bylo zraněno.
Boje se udály ještě před oznámením, že prezident Husní Mubarak rezignoval. Stovky lidí v Aríši, který leží poblíž palestinského pásma Gazy, zaútočily zápalnými lahvemi na hlavní policejní stanici a pokusily se osvobodit zde zadržované vězně. Policie budovu, která částečně shořela, evakuovala.


"Svrhli jsme režim, svrhli jsme režim!", skandovaly davy na náměstí Tahrír. V symbolickém epicentru protivládního odporu zavládla bujará atmosféra, kterou svědci popisují slovy jako 'nepopsatelné štěstí'. Statisíce shromážděných lidí se objímají, mávají vlajkami a zpívají egyptskou hymnu. Podle zpráv zahraničních dopisovatelů na Twitteru lidé pláčou štěstím a objímají se.

"Za této těžké situace, kterou země prochází, se prezident Husní Mubarak rozhodl odejít z funkce prezidenta," řekl Sulajmán v krátkém televizním přenosu. "Pověřil výbor ozbrojených sil, aby vedl zemi." Statisíce Egypťanů propukly po Sulajmánově krátkém oznámení v nadšení.


Mubarak několik hodin před Sulajmánovým vystoupením ve státní televizi odjel z Káhiry s celou rodinou do svého sídla v Šarm aš-Šajchu na břehu Rudého moře.

Co se dělo v pátek

Odchod Mubaraka, jehož režim dlouhodobě podporovaly západní státy, přivítala egyptská opozice, včetně zástupců vlivného Muslimského bratrstva a nositele Nobelovy ceny za mír a bývalého vysokého diplomata OSN Muhammada Baradeje. Ten označil dnešní den za nejlepší ve svém životě. Mubarak podle agentur opustil Káhiru a přemístil se do své rezidence v přímořském letovisku Šarm aš-Šajch.

Na rezignaci egyptského prezidenta, jemuž dnes Švýcarsko zmrazilo všechny účty, které by mu v jeho bankách mohly patřit, reagovala i řada zahraničních politiků. Šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová řekla, že Mubarakovo rozhodnutí respektuje a vyzvala ke zrychlení dialogu, který by vedl k vytvoření nové vlády. Dala také najevo připravenost EU pomoci Egyptu, jak jen to bude možné.

Mubarakovo odstoupení požadovali demonstranti od začátku protestů. Egyptský prezident učinil postupně několik ústupků. Slíbil, že již nebude kandidovat v zářijových volbách a ve čtvrtek předal část pravomocí viceprezidentovi. Dnes splnil hlavní požadavek protestujících a rezignoval.

Nejvýraznější egyptský opoziční politik Muhammad Baradej dnešní den označil za nejlepší ve svém životě. "Země byla osvobozena," prohlásil.

Není jen Baradej, říká odborník na Blízký východ
Svět si ale klade otázku, co bude dál. Opozici kromě Západem uznávaného Muhammada Baradeje chybí charismatická osobnost. "O egyptských osobnostech u nás není příliš povědomí. Kromě Mohammeda Baradeje a Omara Sulejmána se v souvislosti s politickým děním v Egyptě mluví i o dalších osobnostech – i když ty nemají výraznou širší podporu společnosti. Jsou jimi například Ajmán Núr stojícího v čele liberální strany "Zítřek", Sajjíd al-Badáwí stojící v čele liberální strany "Wafd", různé mladší osobnosti z okruhu protestního hnutí "Kifája" (Dost) a pak jsou tu různí představitelé Muslimského bratrstva v čele s jeho předsedou Muhammadem Badí´m", řekl serveru Lidovky.cz politolog a právník z Ústavu mezinárodních vztahů Marek Čejka.

Oslavy na náměstí Tahrír

Historie nepokojů v Egyptě

 Protivládní protesty v Egyptě propukly 25. ledna za účasti několika tisíců lidí. V metropoli zemřel policista, v Suezu tři civilisté a stovky lidí byly zadrženy. Demonstranti si stěžovali na stoupající ceny potravin, nedostatek pracovních míst a autoritářskou vládu. Žádali odstoupení Mubaraka i premiéra Ahmada Nazífa, rozpuštění parlamentu a vytvoření národní vlády.

26. ledna - Další protesty navzdory tomu, že je úřady zakázaly. Další tři mrtví, 500 zatčených.

27. ledna - Násilné protesty převážně mimo hlavní město. Do Egypta se vrátil bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej, nejvýraznější opoziční egyptský politik a nositel Nobelovy ceny za mír.

28. ledna - Proti demonstracím v Káhiře tvrdě zasáhla policie; úřady nasadily armádu. Do čela protestů se postavil Baradej, který se vzápětí ocitl v domácím vězení. V zemi byla ochromena internetová síť. V Káhiře, Suezu a Alexandrii vyhlášen zákaz nočního vycházení.

29. ledna - Mubarak oznámil rozpuštění vlády a slíbil reformy, premiérem jmenoval Ahmada Šafíka a poprvé za 30 let obsadil funkci viceprezidenta, jímž se stal šéf tajné služby Muchabarat Umar Sulajmán. 31. ledna - Mubarak vyměnil třetinu ministrů ve vládě včetně ministrů financí a vnitra. Armáda oznámila, že nepoužije síly proti účastníkům demonstrací.

1. února - Více než milion lidí demonstroval v zemi za odchod Mubaraka; ten jen přislíbil, že nebude znovu kandidovat v podzimních volbách hlavy státu.

2. února - Centrum Káhiry ovládly potyčky stoupenců a odpůrců Mubaraka; střety si vyžádaly tři mrtvé a na 1500 raněných.

3. února - Vláda se pokusila o vstřícné kroky: premiér se omluvil za násilí a viceprezident ujistil, že ani Mubarakův syn nebude usilovat o prezidentskou funkci.

5. února - Demisi podal výkonný výbor vládnoucí Národní demokratické strany (RDC) včetně zástupce generálního tajemníka RDC Gamála Mubaraka, syna prezidenta.

6. února - Viceprezident Sulajmán jednal se zástupci opozice, mezi nimiž byli poprvé i členové zakázaného Muslimského bratrstva. Dohodli se na vytvoření zvláštního společného výboru právníků, kteří mají připravit návrh změny ústavy.

7. února - Vláda slíbila vyšetřit údajné podvody při loňských parlamentních volbách a korupci v úřadech a zvýšit platy a důchody státních zaměstnanců.

10. února - Do série stávek se kromě tisíců státních zaměstnanců zapojili i lékaři, právníci a pracovníci veřejné dopravy. V projevu k národu Mubarak oznámil předání části pravomocí viceprezidentovi. Tisíce demonstrantů, kteří očekávali prezidentovu rezignaci, poprvé od zahájení protestů zamířily k prezidentskému paláci. Jeden z hlavních vůdců opozice Baradej v reakci na projev vyzval armádu, aby zemi spasila.

11. února - Armáda slíbila, že zruší výjimečný stav, který v zemi platí od roku 1981, "jakmile to poměry dovolí", a zaručí svobodné volby. Zároveň vyzvala demonstranty, aby odešli domů a život v Egyptě se tak mohl vrátit k normálu. Po celé zemi demonstruje asi milion lidí.

- Viceprezident Sulajmán oznámil, že prezident Mubarak odstoupil z funkce a své pravomoci předal armádě.

Zdroj: ČTK



Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.