Deník The New York Times dnes píše o Brigitte Gabrielové, která plamenně brojí proti "islámským radikálům". Rodačka z Libanonu objíždí mítinky stoupenců hnutí Tea Party a káže o tom, jak se do americké společnosti "infiltrují radikálové, kteří chtějí ublížit Americe".
Šestačtyřicetiletá Gabrielová se ve skutečnosti jmenuje jinak, jméno, které užívá, je pseudonym. Je šéfkou hnutí, které je prý "bezpartijí a nenáboženskou bezpečnostní organizací". Její stoupenci se však rekrutují z nanejvýš politických a náboženských kruhů - křesťanští konzervativci, skalní obhájci Izraele a hnutí Tea Party.
Proč má právě rodačka z Libanonu takovou pifku na muslimy? Prý od té doby, co muslimští radikálové bombardovali její rodnou vesničku. Její rodina našla následně azyl v Izraeli, odkud se pak přestěhovala do Spojených států. Ani v Americe ale Gabrielová radikálům neunikla. "Infiltrovali se sem, jsou v CIA, v FBI, v Pentagonu, na ministerstvu zahraničí...." citoval Gabrielovou list The New York Times. "Radikalizovali se v mešitách, které vyrostly v našich městech a komunitách," dodala.
Projevy Brigitte Gabrielové pochopitelně vyvolaly diskuze. Řada expertů se shodne na tom, že je zvlášť v dnešní době nesmysl šířit nenávist vůči muslimům. "Odvádí naší zemi medvědí službu," citovaly Timesy experty na terorismus, "nerozlišuje mezi muslimy, kteří představují potenciální nebezpečí, a těmi, kteří jen praktikují svou víru." PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE
Takřka všechny americké noviny dnes přinášejí zprávu o tom, že budou obnoveny "vojenské" procesy s vězni z Guantánama. Deník The Los Angeles Times k tomu hned v druhé větě jízlivě poznamenává: "Další oddálení prezidentova slibu z roku 2008, že vězení (Guantánamo) zavře".
List k tomu dodává citát z projevu prezidenta Baracka Obama o tom, že budou současně se znovuobnovením procesů stanovena nová pravidla, která "rozšíří možnosti, jak dostat teroristy před soud", což prý jasně naznačuje, že uzavření vězení na americké vojenské základně na Kubě nebude ještě nějakou dobu na programu dne.
Když se Obama v lednu 2009 ujímal prezidentského úřadu, zastavil vojenské tribunály, které soudily vězně podezřelé z terorismu. Následně ale narazil v Kongresu, který zablokoval jeho snahy domoct se pro vězně možnosti stanout před civilním soudem (konkrétně federálním). PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE