Francie večer mezitím oznámila, že spolu s Británií, USA a arabskými zeměmi vydala libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu ultimátum, aby s okamžitou platností přerušil veškeré útoky proti libyjskému obyvatelstvu a vyklidil několik měst. Jinak mu prý hrozí vojenská intervence.
Libye oznámila přerušení bojů v reakci na rezoluci Rady bezpečnosti OSN schvalující vojenská opatření na ochranu libyjských civilistů, včetně zřízení a prosazení bezletové zóny nad Libyí.
Opozice to ale označila za trik. Mluvčí libyjské vlády Músá Ibráhím řekl, že boje všude v Libyi byl ukončeny, a to i v Misurátě, o niž se bojovalo i dnes. "Libye už plní příměří. Nebojujeme v Misurátě ani nikde jinde," tvrdil.
Čtěte také |
Agentura Reuters s odvoláním na kontakty v Misurátě ale uvedla, že městem zněly výbuchy i několik hodin po vyhlášení příměří. "Boje pokračují dál," tvrdil lékař žijící v Británii s odvoláním na své známé.
Také televize Al-Džazíra přinesla svědectví jednoho z povstalců. "Vojáci jsou sice na okraji města, ale ostřelují odtud jeho centrum. Příměří není dodržováno, Kaddáfí stále nechává zabíjet lidi," řekl. Dnešní boje si prý vyžádaly 25 mrtvých, mezi nimiž jsou i děti. Jiný zdroj citovaný Reuters hovořil o 38 obětech.
Boje podle zpravodaje Al-Džazíry pokračují asi 50 kilometrů od Benghází v lokalitách Magrún a Sluk.
Kaddáfí požádal Maltu a Turecko
Podle úřadu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v ultimátu pro Kaddáfího stojí, že jeho jednotky mají přerušit postup na Benghází a také se mají stáhnout z měst Misuráta, Závíja a Adžedábíja.
Tripolis požádal Maltu a Turecko, aby pomohly dohlížet na dodržování klidu. "Nevíme, na koho se obrátit v Radě bezpečnosti OSN, abychom s ním projednali technické aspekty příměří. Pokoušíme se to vyřešit," řekl Ibráhím.
Podle libyjského ministra Músy Kúsy se Kaddáfího vláda rozhodla ukončit boje "v zájmu ochrany civilistů". Vyhlášení bezletové zóny nad Libyí Kúsa v televizním prohlášení přenášeném v Tripolisu odsoudil a řekl, že Libye je z tohoto opatření "velmi smutná".
"Libyjská republika podniká všechno, aby ochránila civilní obyvatelstvo a umožnila pro něj dodávky nezbytné humanitární pomoci," citovala ministra agentura DPA. Kúsa podle ní bez dalších podrobností zároveň ujistil, že Libye je připravena k dialogu. "Zavazuje se (Libye) také chránit všechny cizince a veškerý jejich majetek," řekl Kúsa.
Velitel povstalců Chalífa Haftár ale považuje příměří za Kaddáfího trik. "Celý svět ví, že je to lhář. Stejně jako jeho synové a další příbuzní," řekl.
Určité pochyby o tom, zda je příměří myšleno vážně, vyjádřilo také několik politiků včetně španělského premiéra Josého Luise Zapatera. "Světové společenství se nenechá obelhávat a respekt k rezoluci OSN ověří všemi prostředky," řekl.
Rada bezpečnosti OSN ve čtvrtek schválila všechny nezbytné kroky k ochraně civilního obyvatelstva v Libyi včetně vytvoření bezletové zóny v libyjském vzdušném prostoru. Přijetí rezoluce znamená vyhlášení této zóny s okamžitou platností a podle ranního vyjádření mluvčího francouzské vlády jsou údery na Libyi otázkou hodin.
Praha rezoluci RB OSN vítá
Praha a Bratislava ve svých oficiálních vyjádřeních uvítaly rezoluci OSN, ale o případném podílu na operaci v Libyi se nezmínily. Ministr obrany Alexandr Vondra řekl, že ČR k operaci nemá potřebné kapacity. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se domnívá, že by rezoluce měla vést k mírový jednáním.
Anketa
Měla by se ČR zúčasnit vojenské akce v Libyi?
Britský premiér David Cameron, který s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym rezoluci OSN nejvíce prosazoval, řekl, že nastaly všechny tři podmínky k intervenci, a to jasný motiv, regionální podpora a právní rámec OSN.
Nařídil mobilizovat pro operaci proti Kaddáfímu bojové letouny typu Tornado a Typhoon, které budou připraveny zasáhnout "v nadcházejících hodinách". Po oznámení příměří prohlásil, že Británie bude Kaddáfího soudit podle činů, ne slov.
Mluvčí mluvčího francouzského ministerstva zahraničí vyzval k opatrnosti, protože Kaddáfí teď podle něj dostal strach, ale pro Libyjce je stále hrozbou.
Z arabských zemí účast na očekávaných leteckých misích zatím Katar, brzy možná tak učiní i Spojené arabské emiráty. Některé státy přitom přispějí letadly a další vojenskou technikou, jiné jen základnami a další logistikou.
Například Polsko slíbilo nákladní letouny, ale vyloučilo zapojení svých bojových letadel. Naopak dánská vláda předběžně přislíbila stíhačky F-16, jen co to prý schválí příslušný parlamentní výbor.
Ze zemí EU ihned jednoznačně odmítlo účast na vojenských operacích v Libyi jen Německo. Berlín se při schvalování rezoluce zdržel hlasování, protože v operaci spatřuje "vážná nebezpečí a rizika". Odmítavý postoj k účasti zaujaly například i Čína, Rusko, Mexiko a Indie. Také Turecko jako jediný muslimský člen NATO již sdělilo, že nepodporuje zahraniční vojenskou intervenci v Libyi.
Francie pozvala "vysoké" představitele Ligy arabských států (LAS), která podpořila rezoluci OSN proti Kaddáfího režimu, Africké unie (AU) a Evropské unie, aby v sobotu v Paříži společně projednali situaci v Libyi. Účast oficiálně slíbil Cameron.
Podle komentářů se Paříž a Londýn budou v sobotu snažit zdůraznit zapojení regionálních sil do zásahu v Libyi, aby operace nebyla vnímána jako další útok Západu na některou z muslimských zemí. Trnem oku jsou islámskému světu hlavně vojenské mise vedené USA v Iráku a Afghánistánu.