K tomu se sluší připomenout, že Zelení ještě nedávno uspěli ve volbách v Bádensku-Württembersku, kde by se zemským premiérem – vůbec prvním v historii strany – měl stát jejich tamní předák Winfried Kretschmann. Proč jsou Zelení tak úspěšní? Nejnovější rekordní výsledek v průzkumech popularity hlavní měrou ovlivnil, jak již bylo několikrát napsáno, šok Němců z nedávné katastrofy v jaderné elektrárně Fukušima. Již předtím se však Zelení vezli na ekologické vlně, která Německo dlouhodobě zachvátila. Politologové, novináři i mnozí další tedy mají aktuálně o čem psát. Jednou z klíčových otázek bude třeba to, zda budou Zelení při příštích spolkových volbách nominovat vlastního kancléřského kandidáta. Něco podobného zatím činily pouze velké strany – křesťanský blok CDU/CSU a sociální demokraté (SPD).
Zelení jsou však zatím spíše opatrní. Tuší, že podporu mohou opět rychle ztratit. Jedna z jejich nejvýraznějších postav Jürgen Trittin proto říká, že strana má jiné starosti. Blíží se totiž například další důležité volby, třeba v Berlíně. Přitom právě Trittin by kancléřským kandidátem lehce mohl být.PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE
Experti v souvislosti s nynější popularitou také upozorňují, že Zelení na rozdíl od velkých stran stále nejsou rozkročení napříč celou společností. Jejich typický volič nyní vypadá takto: je mu mezi 40 a 55 lety, má ukončené vzdělání, je zaměstancem či stojí na vlastních nohou, bydlí ve velkém městě a má čistý přijem na domácnost ve výši 3500 euro. SPD a CDU/CSU však volí lidé z různých vrstev společnosti.PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE
Strany vládní koalice nejnovější průzkum veřejného mínění naopak zklamal. CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové by nyní volilo jen 30 procent Němců. Liberální FDP dokonce jen tři procenta lidí, strana by se tak vůbec nedostala do Spolkového sněmu. Ministr zdravotnictví Philipp Rösler, který se stane novým šéfem strany, tedy bude mít v příštích měsících co dělat. Příliš vyskakovat si nemohou ale ani sociální demokraté. SPD v průzkumu favorizovalo jen 23 procent oslovených. V případné vládě se Zelenými by tak sociální demokraté byli slabším partnerem. I něco takového by představovalo v německých dějinách naprostou novinku.PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE
