V interview pro Lidové noviny Schmidt, považovaný za jednoho z duchovních otců evropské měny, přičítá aktuální potíže Řecka, Španělska či Portugalska tamním vládám, které si žily nad poměry, a nezodpovědným bankéřům, kteří jim bezstarostně půjčovali.
Čtěte také |
Východisko z krize eura je prý v další integraci Evropy. "Euro samo šlape docela dobře, ale EU jako celek funguje víceméně špatně. Evropa nemá společnou bezpečnostní politiku, žádnou zahraniční politiku, žádnou hospodářskou politiku. Podívejte se na Libyii, na Afghánistán. " Jestli euro přijmou Češi, není podle Schmidta ani zdaleka tak důležité, jako jestli a kdy se pro euro rozhodne Polsko. "Země se 40 miliony obyvatel prostě vždycky bude důležitá, zatímco Česká republika, Rakousko nebo Maďarsko jsou sice pro Evropu kulturně nepostradatelné, ekonomicky ale lehké váhy."
Helmut Schmidt, ministr financí a posléze v letech 1974 až 1982 spolkový kancléř, položil se svým francouzským protějškem Valerym Giscardem d´Estaing základy evropské měnové unii.
Ve svých 92 letech je dnes živoucí legendou nejen sociální demokracie, ale celého Německa. Ačkoliv jeho odchod z vlády před téměř třiceti lety byl nedobrovolný a trpký, podařilo se mu udržet a dále rozvinout pověst neúprosného intelektuála, který nepodléhá populismu a, když je třeba, nebojí se kritizovat vlastní spojence ani svůj národ. Zaujetí krajanů pro globální oteplování a ekologickou agendu například připisuje německému sklonu bát se něčeho velkého. "Zajímavé je, že mojí generace se tato záliba ve strachu netýká. Naše zásoba strachu byla spotřebována za války."
Obsáhlý rozhovor s legendárním kancléřem přinášejí sobotní Lidové noviny.
