BILJANA PLAVŠIČOVÁ (*1930)
Bývalá prezidentka bosenských Srbů, přezdívaná "císařovna Biljana" nebo "železná lady", byla v první polovině 90. let jedním z významných aktérů války v Bosně. Když na jaře 1992 vyhlásili bosenští Srbové vlastní stát, stala se jeho druhým nejvyšším představitelem po prezidentovi Radovanu Karadžičovi.
V následující válce si získala pověst stoupenkyně tvrdé linie, a když se Karadžič v roce 1996 stáhl z veřejných funkcí, stanula v čele Republiky srbské. Coby prezidentka překvapivě vystupovala proti radikálním Karadžičovými přívržencům, čímž si získala podporu mezinárodního společenství.
V čele země se Plavšičová udržela do podzimu 1998. V lednu 2001 se dobrovolně přihlásila ICTY, který ji v únoru 2003 uložil trest 11 let vězení. Brány káznice Plavšičová opustila už v říjnu 2009.
SLOBODAN MILOŠEVIĆ (1941-2006)
Bývalému jugoslávskému a srbskému prezidentovi byla připisována hlavní role při rozpoutání válečného konfliktu na Balkáně v 90. letech minulého století. Miloševiče vynesla do popředí vlna srbského nacionalismu koncem 80. let minulého století.
Někdejší šéf srbských komunistů byl v roce 1990 zvolen srbským prezidentem a o sedm let později se stal hlavou srbsko-černohorské Jugoslávie. Sesazen byl poté, co byl v říjnu 2000 donucen uznat porážku ve volbách. V dubnu 2001 byl uvězněn a koncem června 2001 vydán haagskému tribunálu ICTY, kterým byl obviněn ze zodpovědnosti za válku v Kosovu (1998-1999), z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti za válek v Chorvatsku (1991-1995) a Bosně (1992-1995; v případě Bosny i z genocidy).
Před soudem se hájil sám a všechna obvinění, stejně jako legitimitu tribunálu, odmítal. Rozsudku se ale nedočkal, zemřel v březnu 2006 věku 64 let na selhání srdce.
ANTE GOTOVINA (*1955)
Chorvatský generál byl velitelem chorvatské armády v oblasti Splitu (1992-1996) a během operace Bouře v srpnu 1995 byl velitelem v jižní části Republiky srbská Krajina. Chorvatská armáda tehdy samozvaný stát, který vyhlásili Srbové po jednostranném odtržení Chorvatska od Jugoslávie v roce 1991, dobyla.
Při ofenzivě a v následných akcích bylo zabito nejméně 150 srbských civilistů a 150.000 až 200.000 jich muselo uprchnout. Zatčen byl v prosinci 2005 na Kanárských ostrovech a proces s ním byl zahájen v březnu 2008. Letos v dubnu ho ICTY poslal za válečné zločiny na 24 let do vězení.
Soud konstatoval, že Gotovina tyto zločiny osobně nespáchal, byl však jako vrchní velitel za své jednotky přímo zodpovědný. Obvinění ze zločinů proti lidskosti byl zproštěn. Spolu s ním byli odsouzeni i další dva chorvatští generálové. Chorvatská vláda poslala do Haagu formální protest.
RADOVAN KARADŽIĆ (*1945)
Bývalý psychiatr a básník byl v letech 1992-1996 hlavou Republiky srbské. Za jeho působení v čele tohoto státu zuřila v Bosně a Hercegovině občanská válka, provázená mnoha excesy vůči civilnímu obyvatelstvu, včetně smutně proslulého masakru Muslimů po dobytí enklávy Srebrenica v červenci 1995.
Od roku 1995 byl stíhán kvůli genocidě, válečným zločinům a zločinům proti lidskosti, úspěšně se mu ale dařilo unikat před spravedlností. Dopaden byl po 13 letech v červenci 2008 v Bělehradě, kde pod falešným jménem pracoval jako soukromý lékař alternativní medicíny.
Na útěku si změnil nejen identitu, ale výrazně i vzezření. Měl dlouhé bílé vlasy a vousy, tvář mu zakrývaly brýle a viditelně zhubl. Proces s ním byl zahájen v říjnu 2009.
RATKO MLADIĆ (*1942)
Někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády je považován za jednoho z hlavních aktérů krvavých etnických čistek, jež v 90. letech provázely rozpad Jugoslávie. S Mladičovým působením v čele bosenskosrbské armády je spojen největší masakr civilistů od konce druhé světové války, který se stal v polovině července 1995 v takzvané bezpečné zóně OSN ve Srebrenici.
Už v červenci 1995 bylo v Haagu proti Mladičovi oficiálně vzneseno obvinění. Od roku 2001, kdy byl ICTY vydán srbský exprezident Slobodan Milošević, se Mladić skrýval. Dnes byl v Srbsku zadržen a připravuje se jeho vydání do Haagu.
