Vyplývá to z prohlášení nizozemského ministra pro imigraci Gerda Leerse. Ten před dnešním jednáním s kolegy z EU naznačil, že jeho vláda se k žádostem obou zemí vyjádří až příští rok. Odmítavé jsou k rychlému přijetí Bulharska a Rumunska i některé další unijní státy.
"Je příliš brzy na nějaké rozhodnutí," řekl nizozemský ministr před rokováním v Lucemburku. K rozšíření schengenského prostoru je třeba jednomyslná podpora členských zemí prostoru. Tu zatím obě balkánské země, které se k EU připojily v roce 2007 jako zatím poslední, nemají. Kromě Nizozemska se proti v současné době staví třeba i Německo s Francií či některé severské země bloku.
ČTĚTE TAKÉ: |
Zatímco postoje některých členských států jsou obezřetné či odmítavé, Evropský parlament ve středu dal vstupu Bulharska a Rumunska do Schengenu zelenou. Podle europoslanců obě země splnily nezbytné podmínky.
Schengenský prostor funguje tak, že až na výjimečné případy by lidé, kteří do něj vstoupí, neměli procházet klasickými hraničními kontrolami při cestách uvnitř tohoto regionu. Prostor nyní tvoří země EU kromě Kypru, Británie, Irska a právě obou balkánských členských zemí unie. Kromě unijních zemí jsou do schengenského prostoru zapojeny i Island, Norsko a Švýcarsko.
Kritici možného rozšíření upozorňují hlavně na to, že je nezbytné, aby Bulharsko s Rumunskem pokročily v reformách a také efektivněji kontrolovaly své hranice. Evropská komise by měla v červenci předložit zprávu o tom, jak obě země postupují v boji proti korupci a při realizaci reforem justice. Právě tento materiál chce nizozemská vláda bedlivě analyzovat. To prý zabere určitý čas; podle nizozemských zdrojů lze proto rozhodnutí čekat až příští rok.
