Po demonstracích nabídl řecký premiér demisi

Papandreu projevil i ochotu o křeslo předsedy vlády už neusilovat a přenechat ho někomu jinému. Učinil tak v den, kdy zemi ochromila další generální stávka provázená masovými demonstracemi organizovanými tamějšími odbory.

"Pokud jsem já ten problém, nejsem se svým křeslem nijak svázaný. Můžu vyjednávat o čemkoli, třeba i o vládě národní jednoty," prohlásil Papandreu podle řecké televize Net TV.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Řecký ráj v praxi: vrátný si přijde na 182 tisíc korun měsíčně

Premiér ve středu odpoledne hovořil přímo s vůdcem opoziční Nové demokracie Antonisem Samarasem, kterému nabídl zformování vlády s dlouhodobějším mandátem. Jejím úkolem by tak patrně nebylo jen zařídit několik bezprostředních úkolů.

Samaras si ale podle serveru deníku To Vima přeje v podstatě pravý opak: aby nová vláda s novým premiérem měla jako jediný úkol vyjednat pro Řecko mírnější splátkový kalendář mohutných dluhů a zpomalit reformy, jež mají tvrdé sociální dopady.

JAK ZNÍ PAPANDREŮV PLÁN NA ZÁCHRANU ŘECKA? Premiér předložil parlamentu plán, který má vést k uspoření 28,4 miliardy eur během pěti let. Předpokládá například prodej státních firem za 50 miliard a snížení počtu státních zaměstnanců o pětinu.

Šéf opozice navíc požaduje splnění dlouhodobého cíle pravice, jímž je zrušení nynějšího přistěhovaleckého zákona, který umožňuje mimo jiné udělování řeckého občanství dětem cizinců narozených v zemi, což většina starousedlické společnosti odmítá. Bezprostředně poté by měly podle Samarasových představ následovat předčasné parlamentní volby.

Socialisté ztrácí půdu pod nohama
Ústupek premiéra Papandreua odpovídá situaci v paramentu. Většinoví vládní socialisté ztrácejí s prosazováním úsporných opatření a privatizačních plánů v parlamentu i na politické scéně půdu pod nohama.

Už dříve Papandreu naznačoval, že bude pro pokračování mimořádně nepopulárních reforem diktovaných hrozivou ekonomickou situací, která dostala zemi dlouhodobě na pokraj bankrotu, chtít, aby za ně převzala svým souhlasem odpovědnost i pravice. Ta je podle něj za hospodářský marasmus v zemi rovnoměrně odpovědná, protože úpadek řecké ekonomiky fakticky nastal za předchozí konzervativní vlády Kostase Karamanlise.

Privatizace podmínkou další pomoci
Řecko, které dostává na splácení dluhů pravidelnou pomoc od zemí eurozóny a MMF, není s to s penězi vystačit a natahuje ruku po dalších desítkách miliard eur. Věřitelské státy naznačily ochotu přispět, ovšem za podmínky důsledné privatizace všech podniků se státní účastí.

To vyvolalo novou bouři nevole zejména u levice a odborů, které se obávají masového propouštění z privatizovaných firem. První trhliny se ukázaly i uvnitř socialistického tábora, kde první jednotlivci z řad poslanců začali dávat najevo, že další reformní kroky už podporovat zřejmě nebudou.

Řekové opět v ulicích
Výsledkem napjaté situace je středeční celodenní generální stávka, kterou doprovází násilí v ulicích nejen hlavního města. Nesouhlas s vládními plány přišli Řekové vyjádřit přímo před budovu řeckého parlamentu, který o úsporách jedná.

K TÉMATU: Řečtí poslanci terčem útoků. Létaly i zápalné lahve

Část demonstrujících nejprve napadla policejní kordon před ministerstvem financí v Aténách a poté se situace opakovala při útoku na parlament. Lidé házeli po politicích, co jim přišlo pod ruku. Vzduchem později létaly i zápalné lahve. Policie útočníky zatlačila slzným plynem a obušky. Protesty ale nadále pokračují.