Kromě toho se Pákistánci domnívají, že výsledkem teroristovy smrti bude také zhoršení vztahů mezi Islámábádem a Washingtonem, napsala v úterý agentura AP s odvoláním na průzkumy prováděné organizací Pew Research Center.
Výsledky z průzkumů, z nichž první byl uskutečněn v druhé půlce dubna s 1970 účastníky a druhý v půlce května s 1251 dotázanými, tedy po bin Ládinově smrti, se od sebe příliš neliší. Pouze v květnovém průzkumu byly navíc zařazeny otázky týkající se vůdce Al Kajdy. Rozhodně ale odrážejí protiamerické nálady - mnozí v Pákistánu považují USA za hlavní příčinu nárůstu islamistického násilí.
ČTĚTE TAKÉ: |
S útokem na bin Ládina, který provedlo v Abbottábádu 2. května americké komando bez vědomí místního vedení, vyslovilo nesouhlas v květnové anketě 63 procenta dotázaných. Souhlasí s ním pouze deset procent, ostatní se k tomu nevyjádřili. Více než polovina, tedy 55 procent, označila jeho smrt za špatnou věc, zatímco pro 14 procent to byla dobrá zpráva. Důvody, proč je usmrcení teroristického bosse špatné, sice průzkum nezjišťoval, nicméně Pákistánci se zřejmě obávají odvetných akcí islamistických extremistů.
Více než polovina je přesvědčena, že v důsledku operace se zhorší vztahy mezi oběma zeměmi. Běžní Pákistánci se ale nedomnívají, že bin Ládinova smrt může mít dopad na jejich každodenní život a řadu problémů, s nimiž se potýkají - nezaměstnanost, rostoucí ceny či korupci.
Obyvatelé Abbottábádu obhlížejí komplex, kde byl zabit Usáma 
Útok na bin Ládina se ve výsledcích průzkumu odrazil jen málo, respektive vůbec na postoji dotázaných vůči Spojeným státům. Vztah k USA byl negativní už v dubnovém průzkumu. Téměř 70 procent účastníků USA označilo za nepřítele, necelá desetina vyjádřila názor opačný. A stejně tak v obou průzkumech tři čtvrtiny lidí měly odsuzující pohled na Ameriku.
Pákistánci jsou přesvědčeni, že násilí v jejich zemi ustane, jakmile se USA stáhnou ze sousedního Afghánistánu a přestanou se vměšovat do pákistánských záležitostí. Dotázaní dali také najevo značný pesimismus ohledně budoucnosti země i kvality jejích vůdců. Zhruba 90 procent Pákistánců vyjádřilo nespokojenost s tím, kam jejich země směřuje.
