Lidovky.cz

Merkelová je had, říkají Řekové

Svět

  15:47
BERLÍN/PRAHA - Němka Birgit Knickenbergová-Houssiosová žije v Řecku už 25 let. Provdala se do města Volos ležícího asi 300 kilometrů od Atén. A i když 53letá žena přímo podle serveru týdeníku Der Spiegel nevraživost ve svém okolí necítí, i ona se musí vyrovnat se zhoršenou atmosférou, která v posledním období zavládla ve vztazích mezi její starou a novou domovinou.

Německá kancléřka Angela Merkelová foto: Reuters

Oba národy k sobě měly až donedávna docela blízko. Možná i kvůli tomu, že v šedesátých letech se mnozí Řekové vydali do rozkvétajícího Německa za prací. "Přece nás znají, v Německu jsme pracovali," povzdechl si manžel Knickenbergové Jannis. Tento 57letý muž ostatně podle Spiegelu studoval ve Stuttgartu architekturu a dodnes postrádá místní švábštinu.

Kvůli ekonomickým potížím Řecka z posledních let, které se Němců bytostně dotýkají, najednou jako by narůstaly předsudky. Již loni, kdy zadlužená jihoevropská země dostala první finanční injekci, bylo možné z řeckého tisku cítit rozhořčení nad politikou německé kancléřky Angely Merkelové. Řekové negativně vnímali třeba to, jakými z jejich pohledu přísnými podmínkami (drastickými škrty) Merkelová pomoc podmínila.

Nyní se situace opakuje. Rýsuje se další finanční injekce pro Řecko. Jeho obyvatelé si přitom dále zhusta stěžují na Německo a nechápou, že i Merkelová má kvůli záchraně eura kupu starostí.

ČTĚTE TAKÉ:

Zhruba 80 procent Řeků ji považuje za nesympatickou. "Merkelová je chladnokrevný had," nebrala si servítky kolemjdoucí, kterou server oslovil v ulicích Atén. Řekové mají dojem, že se Němci staví do role jakýchsi poručníků, kteří pociťují morální převahu. Pozitivní rozměr soužití zdánlivě ustupuje do pozadí. "Představte si, že pracujete pro instituci, která se 87 let zabývá zlepšením německo-řeckých vztahů. A najednou během pár měsíců vše zmizí," řekl Martin Knapp, jeden z hlavních představitelů hospodářské komory obou států.

Za připomenutí v této souvislosti stojí to, že asi nejúspěšnějším trenérem v dějinách řeckého národního týmu byl Němec Otto Rehhagel. Když se loni s reprezentací loučil, odcházel s vizitkou muže, který Řeky v roce 2004 dovedl k triumfu na mistrovství Evropy. Symbolem vděčnosti jihoevropské země bylo to, že se v roce stal vítězem ankety "Muž roku", kterou pořádá deník Ta Nea. Pro současnost je ale charakteristické, že právě média z obou zemí občas přispívají ke komplikaci vztahů.

V minulosti se v řeckém tisku objevila třeba zmínka, že Německo chce vytvořit novou Svatou říši národa německého. Média sousední země vyhrocenější tón ale někdy používají také. Ještě vcelku jemným příkladem je včerejší článek bulvárního deníku Bild, na jehož serveru byl včera třeba článek s do češtiny přeloženým titulkem "Zničí nám Řekové rozkvět?". List tak narážel na dění v řeckém parlamentu.

Historická rána

Krize oživila i jednu historickou ránu. Mnozí Řekové německé volání po škrtech odmítají i proto, že si stále nárokují miliardové reparace za světovou válku, kdy v jejich zemi řádili nacisté. O odškodnění za zvěrstva se opakovaně bezvýsledně jednalo. A třeba Bild zdůraznil stanovisko spolkového ministerstva financí z roku 2006, podle kterého na základě "sjednocovací" smlouvy dva plus čtyři z roku 1990 reparační otázka ztratila oprávnění. Ostatně v roce 1960 vláda Konráda Adenauera zaplatila Řecku 115 milionů marek, aby oběti a jejich potomky odškodnila.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.