V živě přenášeném projevu z Bílého domu Obama upozornil, že odchod více než tří desítek tisíc vojáků je "začátkem, nikoliv koncem naší snahy ukončit tuto válku".
Taliban vyhrožujeTaliban varoval před zesílením svého boje proti zahraničním jednotkám."Islámský emirát Afghánistán znovu jasně říká, že řešení afghánské krize spočívá v úplném a okamžitém stažení všech cizích vojáků. Jestliže se tak nestane, náš ozbrojený boj bude den ode dne sílit," citovala agentura Reuters z prohlášení Talibanu zaslaného elektronickou poštou médiím. |
V současné době je v Afghánistánu kolem sta tisíc amerických vojáků. Po stažení první části amerických jednotek by jejich odchod měl pokračovat až do roku 2014, kdy má Afghánistán převzít plnou zodpovědnost za svou bezpečnost.
Měl by být odchod pomalejší?
Obamovo rozhodnutí ve čtvrtek plně podpořil americký ministr obrany Robert Gates. Podle některých demokratických politiků, například bývalé předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, by však stahování mělo postupovat rychleji.
Naopak část vysoce postavených činitelů Pentagonu je podle agentury Reuters přesvědčena o tom, že by tempo odchodu vojáků mělo být pomalejší.
K plánu stažení vojsk se připojí i Německo a FrancieNěmecký ministr zahraničí Guido Westerwelle vyjádřil naději, že Německo bude moci svůj vlastní kontingent omezit do konce letošního roku. "Vyhlídky na odchod jsou nyní konkrétnější," řekl ministr. "Naším cílem je poprvé omezit náš vlastní německý kontingent ke konci letošního roku," uvedl. Německo má v Afghánistánu 4900 vojáků operujících zejména na severu země. Přes 50 německých vojáků během afghánské mise zahynulo. Úřad francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho dnes na Obamův projev reagoval prohlášením, že i Francie hodlá své jednotky postupně stahovat, a to v objemech a harmonogramu srovnatelném s postupem USA. |
Spojené státy v Afghánistánu bojují od 7. října 2001, kdy v odvetě za atentáty z 11. září 2001 zahájily letecký útok na vojenské cíle vládního hnutí Taliban. V současnosti na afghánském území v bojové misi Trvalá svoboda operuje zhruba 10 tisíc Američanů.
Devětkrát více amerických vojáků (90 tisíc) působí v rámci vojenské mise Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF), řízené od roku 2003 Severoatlantickou aliancí. V Afghánistánu zahynulo za téměř deset let bojů 1632 amerických vojáků.
