Evropská unie zavedla sankce proti Bělorusku koncem letošního ledna. Namířeny jsou proti více než dvěma stovkám lidí, zejména proti vysoce postaveným politikům, soudcům, ale i novinářům, kteří se podíleli na kampani proti opozici po loňských prosincových prezidentských volbách.
Lukašenko v nich počtvrté obhájil prezidentský mandát, což vyvolalo masovou protestní demonstraci. Více než čtyři desítky jejích účastníků pak minské soudy odsoudily až k osmi letům vězení.
'Nepromyšlené sankce'
Osoby vystavené protiběloruským sankcím nesmějí cestovat do Evropy a jejich zahraniční účty EU zablokovala. K opatřením se připojily i Spojené státy, později byly sankce rozšířeny i na tři běloruské polostátní firmy, které evropské instituce bojkotují.
Lukašenko sankce ostře kritizuje a neváhá přitom použít svůj tradičně nevybíravý slovník. Ve čtvrtečním projevu je označil za "tupé a nepromyšlené" a prohlásil, že vyhlášením sankcí "Evropa sama sebe zahnala do kouta".
Mluvčí běloruského ministerstva zahraničí týž den v komentáři k evropským sankcím volil smířlivější tón. Vyzval evropské státy, aby se vrátily k "normálnímu konstruktivnímu dialogu, který je možný jen v podmínkách vzájemné úcty a nezaujatosti". Vyjádřil naději, že je možné dosáhnout urovnání všech existujících rozporů a problémů.
