Za 1,1 procenta hrubého domácího produktu věnovaného na armádu se plnohodnotné slovenské ozbrojené síly udržet nedají. Slovenská premiérka Iveta Radičová a vláda jako celek však trvají na tom, že armáda větší podíl peněz nedostane, a tak se museli vojáci a politici rozhodnout, kterou část armády zruší.
I když to původně vypadalo na nadzvukové letectvo, které má pouze několik provozuschopných modernizovaných sovětských migů, nakonec dostali "černého Petra" slovenští tankisté. Ačkoli Slovensko bylo ještě před dvaceti lety jak ve výrobě, tak výzbroji, pokud šlo o tanky, na jednom z předních míst v rámci celé Evropy, nyní zde tento druh zbraní definitivně končí.
Tanková mocnost* Slovenské zbrojovky byly jedním z největších výrobců tanků v rámci Varšavské smlouvy. * Po rozdělení federace mělo Slovensko téměř tisíc tanků, většinu z nich prodalo do zahraničí, hlavně do Angoly. * Posledních 30 tanků má být vyřazeno během krátké doby. |
Z téměř tisíce kusů tanků, jež měla armáda po rozdělení federace, jich ostatně zbývalo posledních třicet. I s nimi se chce teď armáda rozloučit. Podobný osud, pokud se nezmění postoj slovenských politiků k financování armády, pak čeká i dělostřelectvo. Přitom například slovenská samohybná houfnice Zuzana, vyvinutá v dubnické zbrojovce, patří v rámci NATO ke špičce a byla dodána i řecké armádě.
Početní stav armády činí 13 400 vojáků, což je přibližně jedna divize. Tomu však podle Radičové vůbec neodpovídá příliš vysoký počet vysokých důstojníků ani civilních zaměstnanců armády. "V resortu máme tři tisíce civilních zaměstnanců, přitom srovnatelné země jich mají pět set," naznačila premiérka, kde se bude v armádě dále škrtat.
Společná armáda s Českem
Ministerstvo obrany předložilo v polovině týdne na Bezpečnostní radě tři scénáře. Třetí z nich konstatoval, že pokud budou výdaje na obranu klesat tak jako v minulých letech, přestane být armáda v dohledné době bojeschopná.
Bezpečnostní rada pod vedením premiérky se rozhodla pro druhý scénář "minimálního přežití" – se stabilním rozpočtem 1,1 procenta HDP. I to je ale výrazně méně než dvě procenta, k nimž se země zavázala před několika lety při vstupu do NATO. Aliance ostatně také Bratislavu za nedostatečné financování armády kritizuje. Radičová se ale brání tím, že nepovažuje v současnosti ozbrojené síly za prioritu.
Jednu z možností, jak nahradit nedostatek financí, je podle představ Bratislavy "spojení armád" s Českem. Až se 27. října sejdou na společném zasedání česká a slovenská vláda, bude hlavním bodem jednání právě spolupráce armád a jejich propojení, jež by mělo Slovensku ušetřit peníze.
