Stařešina rodinného klanu, sedmasedmdesátiletý Haki Neziri se bojí vyjít ven i na schůzku s francouzskými novináři a stále těká pohledem po okolí. "Už 17 měsíců nikdo z rodiny nemůže vyjít ven. Muži a ženy nemohou pracovat na poli, děti nemohou chodit do školy," říká Neziri s hořkostí v hlase.
Celá jeho rodina je posedlá strachem, že členové rodiny Veseli někoho z nich zabijí, aby nepošpinili svou čest.
K odplatě nesmí dojít v domě vraha
Všechno začalo v únoru 2010, kdy letité sváry mezi oběma rodinami vyústily v bitku, po níž zůstal na zemi ležet mrtvý čtyřicetiletý Brahim Veseli. Kvůli vraždě byli zatčeni čtyři bratři Neziriové, kteří nyní stojí před soudem. Neziriovi ale vědí, že se musí naplnit ještě jiná spravedlnost, tradiční albánská vendeta, která předpokládá krevní mstu.
Starý zvyk velí, že k odplatě nesmí dojít v domě vraha, protože taková vražda by byla považována za potupnou a zbabělou. Proto jsou Neziriovi doma na jediném místě, které jim zbylo, proto už skoro rok a půl nevycházejí z domu, protože dobře vědí, že venku by je mohla stihnout smrt. Aby to vůbec přežili, pomalu rozprodávají své věci a také dobytek.
Zločiny na ochranu cti mají po staletí v albánské historii hluboké kořeny, které spočívají na středověkých zákonech z dob turecké nadvlády. Podle nich, když muž zabije jiného muže, mužský člen rodiny oběti se musí pomstít stejným způsobem někomu z rodiny vraha. Rodina vraha ale může požádat rodinu oběti o čestné slovo, že někteří členové rodiny budou ušetřeni, když vyjdou ze svého domu.
Policie nic nezmůže
Ale v případě rodiny Neziriových blízcí oběti takovou záruku dát odmítli, a to dokonce i pro děti ve stáří sedm až 14 let. I přes úsilí vlivných místních občanů rodina Veseli odmítla, aby děti byly krevní msty ušetřeny.
Policie také nic nezmůže, proti síle tradice je v Kosovu krátká. Pozorovatelé a znalci kosovských poměrů tvrdí, že počet zločinů na ochranu cti v poslední době stoupá, ale žádné oficiální údaje o rozsahu tohoto fenoménu nejsou známy.
Prvorozený syn rodiny Neziriových, devětačtyřicetiletý Shyqeri už nemůže situaci dál snášet. "Pošlu jim vzkaz, nechám je vybrat hodinu a místo a půjdu tam. Pokud je to podmínka, aby má rodina mohla zase normálně žít, tak ať mě zabijí. Má rodina jim to promine," tvrdí Shyqeri.
