Rachmon vládne tradičně islámskému Tádžikistánu od roku 1994. Patří mezi typické asijské autoritářské lídry, kteří si nejvyšší funkci chtějí udržet doživotně. Je sice rodilý Tádžik, ale také odchovanec komunistického systému. Snaží se vrátit obyvatelstvu tádžické tradice, na druhou stranu se obává rostoucího vlivu islámu a jeho extrémní krvavé podoby, kterou pozoruje v sousedním Afghánistánu. Nejnověji se proto rozhodl posílit sekulární charakter země.
Proto nyní podepsal zákon, který v podstatě zakazuje občanům Tádžikistánu mladším osmnácti let chodit do mešity. Prezidentský úřad k tomu uvedl, že jde o zákon o odpovědnosti rodičů za výchovu a vzdělání svých dětí. Podstatou nové legislativní úpravy je povinnost rodičů posílat děti výhradně do světských škol. Praxe, kdy rodiče dávali medresám při mešitách přednost před světskou školou, tak končí.
ČTĚTE TAKÉ: |
Tádžické duchovenstvo je ale značně pohoršeno a označilo legislativní úpravu za "vměšování se do soukromí občanů". Islámští experti tvrdí, že zákon lze vykládat i velmi represivně a měli by se jím zabývat mezinárodní obránci lidských práv. Prý zakazuje nezletilým praktikovat islám. Stížností na omezování duchovní svobody přibývá. Obyvatelé jednoho z tádžických regionů v otevřeném dopisu Rachmonovi poukazovali na "zlovůli místní administrativy, která kazí svatby".
Vytrhejte si zlaté zuby
Už několik století se při svatebním obřadu v Tádžikistánu čtou fragmenty z koránu. Někde to ale místní orgány zakázaly. Při obřadu v obci Šajdan vtrhli do domu policisté a ceremonii násilím přerušili. K podobným případům došlo i v dalších částech země. Přitom ze 7,5 milionu obyvatel Tádžikistánu vyznává 96 procent islám. I jiné zákonné úpravy prosazené prezidentem v minulosti vyvolaly u obyvatelstva nepochopení.
Například v roce 2006 vyzval občany, aby si nechali vytrhat zlaté zuby, do té doby tak módní v této části Asie, a nahradili je bílými. Později zakázal rodičům, aby děti vozili do školy auty, neboť to zdůrazňuje sociální rozdíly. Nedávno také prezident vyzval studenty, kteří se vzdělávají v zahraničních islámských školách, aby se vrátili domů a pokračovali na některé ze světských škol.
Tato opatření ale vedou naopak k radikalizaci části obyvatel země než k omezení vlivu extremistů. Podobně zmateně se Rachmon snažil dostat zemi z vlivu Moskvy, a před několika lety zbavil ruštinu statusu druhého úředního jazyka. Nyní jí ho musel vrátit, protože Tádžikistán je na Rusku ekonomicky absolutně závislý. Experti se obávají, že kombinace náboženských represí, ruského vlivu a ekonomické krize, která se projevuje v posledních dnech prudkým zvyšováním cen potravin, může vést k lokálním nepokojům. Podobně se situace vyvíjela v první polovině 90. let, kdy vyvrcholila občanskou válkou.
