Bulhaři a Rumuni do Schengenu nevstoupí

ČR byla pro jejich vstup. Důvody Nizozemců a Finů, kteří se jako jediní postavili proti, jsou podle českého ministra vnitra Jana Kubiceho ale jen zástupné.

Obě nejmladší členské země EU splnily technické podmínky nutné pro vstup do tohoto prostoru, jako je třeba zabezpečení hranic a podobně. Některé státy jim ale vytýkají nedostatečný boj proti organizovanému zločinu a korupci a kvůli tomu se už delší dobu stavějí proti tomu, aby Bulharsko a Rumunsko řady bloku rozšířily.

"Mě osobně a samozřejmě i Českou republiku mrzí, že Bulharsko a Rumunsko, přestože splnily všechny podmínky pro přijetí do Schengenu, tak přijaty nebyly," řekl českým novinářům Kubice.

K největším kritikům patří Nizozemsko, jehož ministr pro přistěhovalectví Gerd Leers už při příjezdu na jednání řekl, že jeho země v této chvíli není zastáncem rozšíření. "Naše pozice je jasná. Nejsme v tuto chvíli pro rozšíření," řekl Leers. Přitom k rozšíření Schengenu je třeba jednomyslného souhlasu všech jeho členů. Kromě Nizozemců se dnes postavili proti i Finové.

Nizozemci a Finové odmítli i další návrh

"Organizovaný zločin a korupce jsou, domnívám se, v různé míře ve všech zemích, takže tento důvod mi přijde poněkud zástupný," poznamenal Kubice k důvodům, které obě země odmítající rozšíření Schengenu zmiňují. "Bulhaři a Rumuni jsou v zoufalé situaci, kdy investovali obrovské lidské zdroje a peníze do přístupu k Schengenu a musejí to vysvětlit svým občanům," podotkl český ministr. Z obou těchto zemí zaznívá, že jejich kritici se jen snaží vyjít vstříc domácímu veřejnému mínění a také požadavkům nacionalistů, kteří mají zastoupení v tamních parlamentech.

Dnes byly na stole i kompromisní možnosti, jak situaci vyřešit. Ty počítaly s tím, že by se schengenský prostor o Bulharsko s Rumunskem rozšířil postupně ve dvou fázích. Nejprve by padly kontroly na letištích a námořních hranicích, přičemž se v této souvislosti hovoří o letošním podzimu. Na pozemních hranicích by se tak stalo až později, zřejmě někdy během léta příštího roku. Avšak ani to pro Nizozemsko a Finsko nebylo přijatelné.

Polské předsednictví EU zřejmě bude nyní chtít, aby se rozšíření Schengenu dostalo na jednání říjnového summitu - tedy schůzky šéfů států a vlád zemí "sedmadvacítky". "Pakliže by se neodehrálo alespoň to u leteckých a námořních hranic, tak se ta situace totálně zablokuje a pak nikdo nebude vědět, jak z ní ven," řekl Kubice k summitu.