Lidovky.cz

Řecko se topí v krizi. Připomeňte si 11 kroků do tmy

Svět

  15:27
ATÉNY/PRAHA - Řecko upadlo do politického chaosu. Nedůvěřují mu evropští partneři a vláda socialisty Jorgose Papandrea si jen s největšími obtížemi udržela podporu parlamentu. Co způsobilo největší krizi v historii eurozóny?

Mladí radikálové zasahují proti policii. foto: ČTK

Premiér Papandreu šokoval v pondělí své partnery v zemích eurozóny a finanční trhy prohlášením, že nechá o přijetí nového balíku zahraniční finanční pomoci hlasovat v referendu.

Ztratil tím podporu nejenom u evropských "zachránců", ale i uvnitř vlastní socialistické strany. Nakonec se rozhodl od návrhu referenda ustoupit. Budoucnost Řecka v eurozóně, nebo dokonce i v samotné EU je však stále nejistá.

Jak se vůbec středomořský stát do této tíživé situace dostal? A jaký byl vývoj největší krize společné evropské měny?

ČTĚTE TAKÉ:

20. října 2009 Řecko šokovalo EU úpravou očekávaného rozpočtového schodku za rok 2009. Ten má dosáhnout 12,5 procenta HDP.

14. ledna 2010 Řecká vláda se kvůli obřímu rozpočtovému deficitu dostala pod tlak ratingových agentur. Evropská komise zahájila vyšetřování Atén kvůli zfalšovaným statistikám.

Řecká krize v číslech

  • 4,5 - o tolik procent poklesl řecký HDP v loňském roce
  • 4,7 - tolik dosáhla inflace v procentech v loňském roce
  • 10,5 - tolik procent HDP činil loni deficit řeckého rozpočtu (pravidla EU povolují maximálně tříprocentní deficit).
  • 16,2 - tolik procent činila rekordní nezaměstnanost v Řecku v květnu
  • 22,7 - za tolik miliard eur mají řecké státní dluhopisy německé banky, které jsou tak z jednotlivých zemí největším věřitelem Řecka
  • 40 - tolik procent by činila podle odhadů ekonomů ztráta zahraničních věřitelů v případě restrukturalizace řeckého dluhu
  • 52 miliard eur dluží Řecko celkově bankám v eurozóně
  • 70 - o tolik procent svých peněz by přišli podle odhadů analytiků v případě restrukturalizace řečtí věřitelé
  • 78 - tolik miliard eur by měla přinést úsporná a privatizační opatření, která schválil řecký parlament (28 miliard úspory a 50 miliard příjmy z privatizace)
  • 340 miliard eur (přes osm bilionů Kč) činí státní dluh Řecka, což je asi 140 procent HDP

2. května 2010 Eurozóna schválila pomoc pro Řecko, které se ocitlo na pokraji státního bankrotu.

Spolu s Mezinárodním měnovým fondem poskytnou členské země eurozóny Řecku 110 miliard eur.

15. července 2010 Parlament schválil zákon o důchodové reformě ve veřejném sektoru. Norma stanoví pro státní zaměstnance odchod do penze v 65 letech a snižuje základní důchody na částku 360 eur měsíčně.

14. prosince 2010 Parlament schválil další reformní balík, snižující mzdy v některých státních podnicích.

9. června 2011 Vláda schválila nový balík úsporných opatření a privatizační program v hodnotě 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč).

22. července 2011 Ministři eurozóny schválili nový záchranný program pro zadlužené Řecko v objemu 109 miliard eur.

31. srpna 2011 Nezávislý parlamentní výbor expertů vydal zprávu, podle níž se řecký státní dluh vymkl kontrole a vládní opatření ve snaze o ozdravení veřejných financí selhávají.

20. října 2011 Parlament schválil nová úsporná opatření vlády, která povedou mimo jiné ke snížení počtu státních úředníků, jejich platů a k rozšíření daní.

27. října 2011 Summit zemí eurozóny skončil dohodou, podle níž banky odepíší přibližně polovinu řeckých dluhů.

31. října 2011 Premiér Jorgos Papandreu překvapivě oznámil, že kvůli další finanční pomoci od eurozóny vypíše referendum. Tuto myšlenku ve čtvrtek pod tlakem okolí opustil, v pátek večer těsně ustál hlasování o důvěře a jeho vláda pokračuje dál.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.