Podle těchto odhadů by měla pravice získat 181 až 185 ze 350 poslaneckých křesel. Levici, která je u moci od roku 2004, odhady přisuzují jen 115 až 119 křesel v dolní komoře parlamentu.
Již předvolební ankety tvrdily, že by s přehledem měla vyhrát konzervativní Lidová strana (PP) vedená Marianem Rajoyem. Ten je tak nejžhavějším kandidátem na úřad premiéra, kterým je dosud socialista José Luis Zapatero.
Předčasné volby se konaly v době špatné finanční a hospodářské situace v zemi. Španělé zjevně ztratili důvěru v dosavadní socialistickou vládu, jež nedokázala zemi odvrátit od dluhové krize a zkrotit 22procentní nezaměstnanost, která je nejvyšší v Evropské unii.
Španělé jsou ochotni utahovat opasky
Nová vláda bude muset prosazovat další úsporná opatření, aby se podařilo snížit státní deficit a uklidnit tak finanční trhy, které již měsíce pochybují o ekonomické pevnosti Španělska.
Rajoy si v předvolební kampani vystačil jen s nekonkrétním nastíněním svých plánů, z nichž odhalil především ty populárnější. Každému živnostníkovi slibuje bonus ve výši 3000 eur (kolem 75.000 korun) za každého nově přijatého zaměstnance v roce 2012. Rajoy rovněž ohlásil daňové úlevy, které by měly povzbudit španělskou ekonomiku.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle statistik je ve Španělsku 1,4 milionu domácností, v nichž nikdo nemá stálé zaměstnání. Zhruba milionu rodinám hrozí, že přijdou o majetky kvůli neschopnosti platit účty. Španělé, ačkoli ve své většině tíhnou k levici, jsou podle pozorovatelů přesto ochotni si po létech žití na dluh utáhnout opasky.
Výsledky ovlivnili i "rozhořčení"
Nedělními volbami se uzavírá éra kdysi populárního premiéra Zapatera, který se už počátkem roku rozhodl dále nekandidovat. Kdysi rázný politik, jenž k velké nevoli Bílého domu stáhl španělské vojáky z Iráku a navzdory odporu církve prosadil sňatky homosexuálů, je dalším z řady šéfů vlád na periferii eurozóny, které smetla krize tohoto sdružení zemí platících eurem. Podobný osud už stihl premiéry Řecka, Irska, Itálie a Portugalska.
U dalších stran se po dnešním hlasování se očekává, že umírněně nacionalistická katalánská aliance Konvergence a jednota (CiU) ve volbách získá 13 až 15 křesel, tedy asi o čtyři více, než má dosud. Počet poslanců strany Sjednocené levice (IU) by se měl dokonce zvýšit ze dvou na devět až 11. Úspěch IU se vysvětluje jejím spojením s protestním hnutím 15-M neboli hnutím "rozhořčených", které kritizuje nezaměstnanost a zkorumpovanost mocných a získalo si sympatie mnohých Španělů.
Průlomové by podle odhadů měly být volby i pro baskickou nezávislou koalici Amaiur, která by se mohla dostat vůbec poprvé do parlamentu, a to s až sedmi poslaneckými křesly. Tato koalice údajně pochází z hnutí Batasuna, tedy politického křídla zakázané ozbrojené separatistické organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA).
Mariano Rajoy (56)Předsedou Lidové strany (PP) je od října 2004, kdy v této funkci po 14 letech vystřídal Josého Maríu Aznara. Po vítězství lidovců v roce 1996 se stal ministrem pro veřejnou správu a do roku 2003 vystřídal několik vládních funkcí. Poté ale dvakrát v čele PP prohrál parlamentní volby (v březnu 2004 a o čtyři roky později), vždy se socialistou Zapaterem. Je považován za konzervativního umírněného politika, velmi inteligentního, rychlého v politickém úsudku, ale pomalého v akci. Španělský deník El Mundo jeho politickou kariéru charakterizoval úslovím: "Kdo si počká, ten se dočká." V zahraničí není příliš známý, anglicky umí jen částečně. Bývalý cyklista občas kouří doutníky a fandí fotbalovému týmu Real Madrid. Rajoy je od prosince 1996 ženatý s Elvirou Fernándezovou (45), s níž má dva syny - Mariana (11) a Juana (5). |
