Už se neschází jednotlivě s biskupy a před několika týdny začal používat pohyblivou rampu, aby si ušetřil dlouhou chůzi v bazilice svatého Petra, napsala dnes agentura AP.
Papeži bude příští rok 85 let, a tudíž je zpomalení jedině přirozené a očekávané. A s ohledem na jeho věk a neustálý nabitý pracovní program je pozoruhodné, že stále ještě dělá tolik, kolik dělá: Jen tento týden potvrdil, že na jaře příštího roku pojede do Mexika a na Kubu.
Pokud na svou práci papežové nestačí, měli by rezignovat, prohlásil Benedikt XVI.
Ale úbytek jeho sil neušel pozornosti v době, kdy se Benedikt XVI. chystá na příští víkend, kdy mu začínají dva týdny intenzivních veřejných vystoupení. A to vyvolává otázky o budoucnosti papeže s ohledem na to, že sám Benedikt se nechal slyšet, že by papežové měli rezignovat, jakmile na svou práci nestačí.
Mluvčí Vatikánu Federico Lombardi uvedl, že používání pohyblivé rampy nevyvolaly žádné zdravotní potíže. Jde prý jen o snahu ušetřit papeži únavu ze sto metrů dlouhé cesty k hlavnímu oltáři a zpět od něj.
Minulý měsíc papež otestoval vlastní schopnosti během třídenní cesty do Beninu v západní Africe, kde čelil teplotám až 32 stupňů Celsia a vysoké vlhkosti, aby předal poselství o budoucnosti katolické církve v Africe.
Utíral si pot z čela a líbal děti, které mu věřící podávali. Pronesl řeč a navštívil jeden z nejvýznamnějších seminářů na africkém kontinentu.
ČTĚTE TAKÉ: |
Zpátky doma se ale zdá, že si každodenní úděl papeže - audience pro hlavy států, týdenní veřejné hodiny katechismu, setkání s biskupy navštěvujícími Vatikán - vybral svou daň. Jiskra je pryč. Už se nepouští do rozvinutých řečí spatra a některé dny vypadá úplně zničený.
To, že Benedikt je unavený, by bylo naprosto normální diagnózou pro jakéhokoli člověka ve věku 84 let, a to dokonce i pro někoho, u koho nejsou známy žádné zdravotní potíže. Sám papež připustil, že v roce 1991 prodělal mrtvici, která mu způsobila dočasné potíže se zrakem.
Pokud by papež chtěl kvůli zdravotnímu stavu rezignovat, nic mu v tom formálně nebrání. Církevní právo specifikuje jen to, že jejich rozhodnutí musí být "svobodně vyjádřené a jasně projevené". Jen hrstka jich to ale udělala. Posledním byl Papež Řehoř XII, který odstoupil v roce 1415, aby ukončil velké schizma mezi soupeřícími papeži.
Existují důvody, proč další nenásledovali jeho příkladu. Například obava, aby existence dvou papežů - byť jeden z nich odstoupil - nevedla k rozkolu a nestabilitě církve. Anebo strach, aby precedent odstoupivšího papeže nevedl k tlaku na jeho následníky, aby se vzdali stolce při sebeslabším náznaku churavění.
Možnou rezignaci oznámil papež už loni
Přesto sám Benedikt XVI. naznačil možnost rezignace, pokud by byl příliš starý nebo nemocný, než aby mohl pokračovat, a to v rozhovoru pro knihu Light of the World, který vyšla v listopadu 2010. "Pokud papež jasně zjistí, že už fyzicky, psychologicky a duchovně není schopný zvládat povinnosti svého úřadu, pak má právo a za některých podmínek i povinnost odstoupit," řekl.
Bývalý kardinál Joseph Ratzinger byl zvolen papežem po smrti Jana Pavla II., kterému tehdy bylo 84 let. Ratzingerovi bylo 78 a stal se tak nejstarším zvoleným papežem za téměř 300 let.
