Evropská unie uvalila ropné embargo na Írán

Embargo by mělo začít platit bezodkladně. Země EU na jeho základě nesmějí uzavírat nové kontrakty na dovoz íránské ropy. Starší dohody na dodávky se tím ale neruší, a to do 1. července. Kromě zmrazení aktiv íránské centrální banky restriktivní opatření také zakazují veškerý obchod se zlatem a dalšími drahými kovy s touto bankou i dalšími íránskými veřejnými institucemi.

O embargu se v unii vedly do poslední chvíle vášnivé debaty zejména kvůli váhání Řecka, které patří k největším odběratelům íránské ropy, jež kryje téměř pětinu jeho spotřeby. Atény se neúspěšné domáhaly ročního odkladu uplatnění embarga.

Západ doufá, že přísnější opatření pomohou zastavit či redukovat íránský jaderný výzkum. U něho se EU podobně jako USA obává, že jeho cílem je získání jaderné zbraně. Teherán to popírá s tím, že jde o civilní program, který mu má pomoci zajistit rostoucí spotřebu energie.

Dodávky z Íránu by unijním zemím měla nahradit ropa zejména z dalších států v oblasti Perského zálivu. Právě proto kvůli chystaným sankcím hrozil Írán uzavřením Hormuzského průlivu. USA a Británie mu nicméně odpověděly, že jsou s to takové záměry vojensky překazit.

Írán vyváží do EU zhruba 20 procent své ropné produkce. Většinu suroviny exportuje do Asie. USA a EU se proto snaží přesvědčit asijské státy, a to zejména Indii, aby dovoz z Íránu omezily. Dalším významným dovozcem je Čína, která ale jednoznačně dává najevo, že se k embargu nemíní připojit.

Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová řekla, že chce, aby finanční sankce přiměly Teherán k návratu k jednacímu stolu. "Chci, aby tlak těchto sankcí vyústil ve vyjednávání," řekla Ashtonová při příjezdu na dnešní zasedání.