OSN na základě nynější rezoluce bude moci do Sýrie poslat 30 neozbrojených pozorovatelů, kteří mají být předvojem pro pozdější širší monitorovací misi. Plán zvláštního zmocněnce pro Sýrii Kofiho Annana totiž počítá až s 250 pozorovateli.
Prvních pět až šest z nich vzápětí do Sýrie odcestovalo. Na místě by měli být v neděli. Zbytek pak do země dorazí v "příštích dnech", sdělil podle agentury AFP mluvčí OSN Kieran Dwyer.
ČTĚTE VÍCE: |
První skupina má dohlédnout na čerstvé příměří, jež je v platnosti od čtvrtka. Podle Annanových spolupracovníků jsou první tři desítky vybraných lidí připraveny odletět do Sýrie od pátku.
Příslušníci schválené monitorovací mise, kteří jsou povoláni z jiných regionálních misí jako v Libanonu, na Golanských výšinách mezi Izraelem a Sýrii a na nových hranicích mezi Súdánem a Jižním Súdánem, by mohli být předvojem pro pozdější vyslání ještě početnějšího sboru pozorovatelů.
Operační štáb pro vyjednávání
Úvodní třicetičlenná skupina má vybudovat "operační štáb", navázat kontakt se syrským vedením a s představiteli opozice a rozjet se po vybraných lokalitách, kde zuřilo násilí, a rozhodnout, kde budou vybudovány "pozorovatelské základny".
Podle agentur stálí členové rady s právem veta, Rusko a Čína, kteří zablokovali všechny předchozí rezoluce k Sýrii, týkající se rok trvajících násilností, připojili dnes svůj souhlas po dlouhém a komplikovaném vyjednávání.
Podle OSN je v důsledku násilí v Sýrii na milion vysídlených lidíNejméně milion lidí byl nucen opustit své domovy v Sýrii v důsledku 13 měsíců trvajícího násilí. Prohlásil to dnes podle agentury AFP generální tajemník OSN Pan Ki-mun. "Jsme velmi znepokojeni faktem, že nejméně milion lidí byl vysídlen uvnitř Sýrie, a také tím, že je mnoho syrských uprchlíků v sousedních zemí," řekl Pan po setkání se zvláštním mírovým vyslancem pro Sýrii Kofim Annanem v Ženevě. Šéfka humanitárních operací OSN Valerie Amosová zorganizuje 20. dubna v Ženevě konferenci, která by se měla zabývat shromážděním a dodáním další humanitární pomocí Sýrii. |
Moskva vznášela výhrady k návrhu předloženému Spojenými státy a dalšími zeměmi. Vylučovala jakýkoli tlak na změnu režimu v Damašku. Rusku se navíc nelíbilo ani to, že rezoluce měla pozorovatelům zajistit volný pohyb po Sýrii a právo hovořit se Syřany v soukromí.
Patnáctičlenná rada v rezoluci také uvádí, že přijme "všechna opatření, jež bude považovat za přiměřená", pokud Sýrie nynější rezoluci číslo 2042 nebude respektovat. Text rovněž syrskou vládu vybízí k tomu, aby splnila svůj slib a stáhla vojáky z bouřících se měst, a to s souladu s Annovým plánem příměří.
Syrský režim musí dodržovat svoje závazky, nejen jejich minimum. A musí to udělat okamžitě," prohlásila po hlasování v OSN Riceová. "Všichni doufáme, že v Sýrii převáží klid, ale neděláme si iluze," podotkla.
Za zkoušku hodnověrnosti závazku syrské vlády dodržovat příměří byly považovány páteční manifestace, k nimž vyzvala Syřany opozice. Desetitisíce jich v druhý den příměří vyšly do ulic měst po celé zemi. Ozbrojené složky proti manifestantům zasahovaly výjimečně v několika lokalitách ostrým střelivem a slzným plynem - podle protivládních aktivistů přitom zahynulo pět až 11 lidí.
