Pětačtyřicetiletý Nieto po kampani postavené na slibech hospodářských reforem porazil levicového kandidáta a bývalého starostou mexické metropole Andrése Manuela Lópeze Obradora, jenž kandidoval za koalici v čele se Stranou demokratické revoluce (PRD). Nieto podle odhadů institutů získal necelých 40 procent hlasů, Obrador až o osm procent méně.
PSALI JSME: |
"Je to ohromné vítězství," prohlásil Nietův volební manažer Luis Videgaray. "Odhady směřují k příznivému a nezvratnému výsledku, že vítězem je Enrique Pena Nieto," uvedl předseda PRI Pedro Joaquín Codwell.
Třetí skončila se ziskem necelých 25 procent hlasů jediná žena na prezidentské kandidátce, Josefina Vázquezová Motová, která ale reálnou naději na zvolení neměla. Bývalou ministryni ve vládách Vicenteho Foxe i dosavadního prezidenta Felipeho Calderóna do boje o prezidentský úřad vyslala konzervativní Strana národní akce (PAN), která doplatila na hospodářské problémy a krveprolití provázející boj s drogovými kartely.
"Uznávám, že vývoj (odhadů) do této chvíle nevyznívá v můj prospěch," konstatovala Motová. Zároveň ujistila, že její strana nedovolí, aby vláda kapitulovala před organizovaným zločinem.
Korupce a autoritářství
Hlasovacím právem disponuje přes 79 milionů Mexičanů, kteří mohli své hlasy odevzdávat do 18:00 místního času (pondělí 01:00 SELČ). Průběh voleb, které se konaly pod masivním dohledem policie i armády, byl podle agentury AP převážně pokojný.
Vedle hlavy státu se ve volbách rozhodovalo o novém složení parlamentu a Senátu. Voleni byli rovněž guvernéři šesti států a starosta mexické metropole. Nietova Institucionální revoluční strana v Mexiku vládla většinu 20. století a nyní má šanci získat zpět moc, kterou ztratila před 12 lety, kdy ji voliči potrestali za korupci a autoritářský styl.