Policie si tak od podzimu před zahájením trestního stíhaní poslance už nebude muset vyžádat souhlas Národní rady. Sněmovna bude ale nadále rozhodovat o tom, zda soud může uvalit na zákonodárce vyšetřovací vazbu. Rovněž se nezmění pravidlo, podle kterého musí policie propustit poslance přistiženého při páchání trestného činu, pokud příslušný parlamentní výbor nedá souhlas s jeho zadržením.
Jak je to u nás?V Česku se připravuje zrušení doživotní imunity poslanců a senátorů. Změnit by se měla dosavadní praxe, podle níž je trestní stíhání poslance nebo senátora v konkrétním případu navždy vyloučeno, pokud to Poslanecká sněmovna nebo Senát odmítnou. Více k tématu se dočtete ZDE. |
Exministr vnitra a nezávislý poslanec Daniel Lipšic připomněl, že sněmovna se už v minulosti zabývala několika návrhy na zrušení poslanecké imunity. K schválení předlohy se až dosud ale nenašla potřebná třípětinová většina.
Na změně ústavy, která ochranu poslanců před trestním stíháním ruší, se zástupci vlády a opozice dohodli po březnových předčasných parlamentních volbách. Sociální demokraté (Směr-SD) premiéra Roberta Fica mají ve 150členné sněmovně s 83 hlasy sice pohodlnou většinu, pro ústavní změny je ale potřebný souhlas alespoň 90 poslanců.
Přestupkovou imunitu si zrušili v únoru
Slovenští kriminalisté v minulosti podezírali několik poslanců z trestné činnosti. Například v roce 2009 koaliční většina nesouhlasila s trestním stíháním poslance tehdy vládního Směru-SD Jána Kvorky, který prý fyzicky napadl jiného muže. Prokurátor pokračoval ve vyšetřování případu po parlamentních volbách konaných v roce 2010, ve kterých Kvorka poslanecký mandát neobhájil. Letos v únoru si slovenští poslanci zrušili přestupkovou imunitu. Policie je tak může pokutovat například za rychlou jízdu.
