Žádost prošla v poměru 320:129 hlasům. Turecký vicepremiér Beşir Atalay okamžitě ujistil, že Turecko dává v otázkách týkajících se Sýrie přednost koordinovanému postupu s mezinárodními institucemi. Zdůraznil, že hlasování parlamentu nemá být považováno za vyhlášení války, Ankara o ni podle něj neusiluje.
Čtěte také: |
Schválený zákon má prý "odstrašující účinek". Mandát dává vládě právo vyslat pozemní jednotky i letadla k útokům na cíle v Sýrii v případě, kdy to bude považovat za nutné. Vláda si toto rozhodnutí vymohla po středečním incidentu, při němž střela vypálená ze Sýrie v Turecku zabila pět civilistů. Turecká armáda okamžitě zahájila odvetnou operaci cílenou na pozice syrských vládních jednotek za hranicí. Několik syrských vojáků přišlo o život.
Ankara syrský konflikt přiživuje
Tureckou ofenzívu do sousední Sýrie nevylučuje Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů. "Turecko se v syrském konfliktu jednoznačně staví na stranu povstalců. Otevřeně je podporuje a mluví se i o výcvikových táborech pro syrské rebely na tureckém území. Ankara rozhodně nehraje roli nějakého mediátora, který by chtěl situaci urovnat. S ohledem na intervenci do severního Iráku minulý rok by mě nepřekvapilo, kdyby Ankara proti Damašku vojensky zasáhla," řekl serveru Lidovky.cz.
"Turci zatím nejsou takovými jestřáby jako Katar či Saúdská Arábie, kteří jsou také silně na straně syrské opozice, ale v regionu mají rozhodně velký vliv. K intervenci může dojít nezávisle na rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN," myslí si Beneš.
RB OSN na žádost Ankary měla schválit příslušné prohlášení, ve kterém by přijala potřebná opatření k ukončení podobných agresí a k zajištění, že Sýrie bude respektovat svrchovanost Turecka. OSN ale dokument na žádost Ruska odložila. Ruská mise při OSN to zdůvodnila tím, že potřebuje čas na konzultaci s Moskvou.
