Jak spočítala agentura AFP, na současném sjezdu Komunistické strany Číny tvoří ženy asi čtvrtinu delegátů. Čím se ovšem jde v pyramidě moci výš, tím jich ubývá. Ve zhruba 350členném Ústředním výboru už je jich pouze šest procent, ve vlivném 25členném politbyru je pak pouze jedna žena - Liou Jang-tung.
ČTĚTE TAKÉ: |
A v nejdůležitější stranický orgán - nyní devítičlenný, do budoucna sedmičlenný stálý výbor politbyra - je pak výhradně pánským klubem.
Tento stav je připisován dvěma navzájem se doplňujícím jevům. Jednak jsou to čínské společenské tradice, na jejichž základě muži při řešení politických záležitostí dominují. A potom je to také pro ženy těžko stravitelná „politická kultura“ popíjení dlouho do noci...a zábavy s lehkými děvami.
Ostatně i státní tisková agentura Sin-chua nedávno přinesla zprávu, podle níž večerní politické pitky „ztěžují ženám integrování“. „Společenská cena za vstup do politiky je v Číně u žen vyšší, než u mužů,“ uvedla s odkazem na rodinné povinnosti političek-matek.
A pak tu jsou i některé neslavné případy z minulosti.
Někdejší žena někdejšího čínského vůdce Mao Ce-tunga, členka „gangu čtyř“ Ťiang Čching“, byla proslula svými nelítostnými metodami a je jí připisována odpovědnost za rozpoutání krvavé, tzv. kulturní revoluce v 60. letech. A poslední mocná žena čínského císařství – císařovna Cch'-si – je zase považována za viníka oslabení země na přelomu 19. a 20. století.
V poslední době to dotáhla nejvýše politička Wu I. Bývalá čínská vicepremiérka a členka politbyra byla dokonce časopisem Forbes oznažena za druhou nejmocnější ženu světa, v roce 2008 odešla do ústraní. Ani ona se ale do „elitního“ stálého výboru politbyra Komunistické strany Číny nepropracovala.
