Vedena láskou k bratrovi Íbráhímovi, který žije v Teheránu, přišla Íránka Sara z Georgie na systém, za nějž by se nemusel stydět ani autor špionážních románů John LeCarré.
Porušil předpisy
Bratr má nemocné srdce a potřebuje Qualaquin. Sara našla v USA lékaře, který byl ochoten lék, v Íránu nesehnatelný, předepsat, byť Íbráhíma nikdy neviděl a byť tím porušil předpisy. Rodinný přítel pak léky dovezl do Turecka, předal dalšímu z přátel, který pak zajel za Íbráhímem. "To je pro nás jediný způsob. Chce se mi křičet, proč tohle lidem dělají? Ať aspoň dovolí posílat jim léky, nikdo nestojí o telefony Apple a podobné krámy," řekla Sara.
Obtížná ekonomická situace Íránu není jenom výsledkem sankcí, ale také pochybení íránského vedení. USA tvrdí, že na léky a další humanitární potřeby se sankce nevztahují. Jenomže sankční režim je uplatňován proti bankám. Jsou tak odříznuty od světového finančního systému, takže íránské podniky nejsou schopné financovat dovoz léků ani surovin k jejich výrobě.
ČTĚTE TAKÉ |
"Nedokážou (Íránci) platit legální cestou, pokud někoho nepošlou do Pfizeru s kufrem hotovosti," řekl íránský analytik Muhammad Sahimi, který přednáší na univerzitě v Kalifornii.
Sankce jsou namířeny na íránský ropný průmysl. Příjmy z ropy v minulých devíti měsících klesly o 45 procent, Írán přichází o valuty. Íránský ríjál padl od začátku loňského roku vůči dolaru o 80 procent, což ochromuje import. Podle znalců vláda hotovost vydává za věci, které nejsou tak důležité jako léky. "Situace, která byla už tak špatná vlivem korupce a špatného řízení, se teď ještě zhoršila," tvrdí Sahimi.
Luxusní automobily za peníze z dotací
Prezident Mahmúd Ahmadínežád v prosinci odvolal ministryni zdravotnictví Marzíju Vahídovou Dastdžerdíovou za to, že veřejně kritizovala vládu.
"Slyšela jsem, že za dolary z dotací byly dovezeny luxusní automobily, avšak nevím, co se stalo s dolary určenými k dovozu léků," prohlásila v televizi tato jediná žena v íránské vládě.
Mluvčí amerického ministerstva financí John Sullivan trvá na tom, že export humanitárního zboží do Íránu zůstává beze změny a že jestliže v Íránu léky chybějí, pak je to volba tamní vlády.
Dcera bývalého íránského prezidenta Fáteme Hášemíová Rafsandžáníová v dopise generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi napsala, že nedostatek léků se týká šesti milionů nemocných Íránců. Největší publicitu měl případ patnáctiletého nomáda z íránského Chúzestánu. Loni v červenci zemřel na hemofilii, protože rodina nedokázala sehnat léky.
V USA žije zhruba půl milionu lidí původem z Íránu a ti jsou poslední nadějí pro íránské pacienty. Většina z těchto lidí emigrovala v 70. a 80. letech a většina z nich udržuje s domovinou stále styky. Mnozí začali fungovat jako náhradní lékárníci. Majid vyučuje perštinu ve Washingtonu a našel lékaře ochotného vyšetřit matku, která za ním přijela na návštěvu z Íránu. Lékař předepsal zásobu warfarinu, která má chránit před tvorbou krevních sraženin, a také léky na cukrovku. Matka se do Íránu vracela s batohem léků. "Měla deset kufrů a jeden z nich byl plný léků. Mluvím tady o 50 librách (23 kilech)," řekl Majid.
Ne vždy je ale příbuzný ze země přebytku zárukou pomoci. Sepideh studuje ve Virginii, a když loni v létě navštívila matku v Teheránu, zjistila, že této diabetičce začínají docházet léky. Obešla všechny teheránské lékárny, ale marně. Íránský dovozce není schopen platit za přípravky importované z Evropy. Sepideh nakonec sehnala překupníka, který prodal malé balení léku za čtyřnásobek běžné ceny. V USA Sepideh nemá lékaře ochotného lék bez vyšetření předepsat. "Matka je zatím v pořádku, ale nevím, co bude, až jí léky dojdou," říká dcera.
