Tisíce Tunisanů v pátek přišly na pohřeb opozičního politika Šukrího Bilajda, kterého ve středu zastřelili neznámí útočníci. Odbory na znamení solidarity s bojem opozice svolaly generální stávku, která ochromila především dopravu. Tunisané vyšli do ulic v mnoha dalších městech.
Situaci pro server Lidovky.cz zhodnotila analytička Asociace pro mezinárodní otázky Zora Hesová.
LN* Kdo vlastně byl Šukrí Bilajd?
Šukrí Bilajd byl prominentní advokát, obránce lidských práv, kritický už vůči režimu Ben Alího. Zabýval se zejména obranou horníků v jižním Tunisku, nedávnou obranou televize Nessma v kauze svobody projevu. Studoval v Iráku. Byl také členem malé liberální strany a velmi otevřeným kritikem vládnoucí strany Nahda.
Zejména nedávno se vyslovoval proti rostoucímu politickému násilí, do jeho vraždy ještě spíše omezenému na zastrašování a pouliční bitky s policií, kterému se ale vláda nesnažila předcházet. Násilí se dopouštěli hlavně puritánští salafisté.
S vládnoucí stranou byli také spojovány skupiny jakési domobrany, vzniklé za revoluce, které měly na svědomí už jedno úmrtí na podzim v Tataouine. Nečinnost a možná i tichá komplicita vlády v tomto ohledu byla jedním z témat Šukrío Bilajda.
LN* A kdo tedy stojí za jeho vraždou?
To se neví. K úmrtí v Tataouine na podzim pravděpodobně došlo neúmyslně, vražda Šukrího Bilajda byl ale atentát, naprostá novinka v Tunisku.
LN* Tunisané atentát označují za první politickou vraždu po tuniské revoluci? Jaký bude mít dopad?
Tunisko začalo politické změny velmi slibně. Vítězná islamistická Nahda vládne v koalici se dvěma liberálními stranami, ústavodárný proces začal rychle a rychle se dosáhlo určitých základních kompromisů.
Kritizoval vládu, je po smrti |
Jenže teď se proces táhne a ústava už měla být. Vláda není schopná zajišťovat sociální reformy a vládne s despektem jak vůči sociálním požadavkům problémových části Tuniska, tak i za použití ne zcela jemných policejních metod. Navíc se jasně nestaví proti politizaci náboženství a proti zmíněnému difuznímu, které donedávna mělo ještě spíše charakter provokací nebo protestů.
Teď se bude muset vláda projevit: jako seriózní, zodpovědná politická síla, která je ochotná zodpovědnost i nést, nebo jako mocichtivá krátkozraká strana.
LN* Proč Džibálí navrhl rozpuštění vlády a sestavení vlády technokratů? Pomůže to situaci skutečně uklidnit?
Požadavek změny vlády je ve vzduchu už od podzimu, kdy se právě kvůli potlačování protestů v Silianě, politeckému násilí a nečinnosti vlády plánovala první generální stávka. Vražda Šukrího Bilajda teď všechny existující požadavky opozice jen posílila. Takže změna vlády by určitě pomohla. Jenže není jisté, že na to Nahda přistoupí, byť to její premiér sám navrhl.
LN* V Tunisku před zhruba dvěma lety začalo arabské jaro. Jeden z hlavních důvodů revolty, tedy špatná ekonomická situace, však stále trvá.. Jak byste současnou situaci zhodnotila?
Stále trvá prakticky beze změny, přes některé kladné tendence. Tunisku se na rozdíl od Egypta podařilo obnovit investice, získat řadu půjček, vyhnout se inflaci a propadu měny, ale sociálně slabé oblasti, odkud protesty vzešly, jsou na tom stále stejně bídně. Bohužel ani symbolicky se vláda nesnaží dát najevo svůj zájem o tyto problémy.
LN* Srovnání s Egyptem?
Důvody nespokojenosti jsou stejné: Dva roky po revoluci se nežije lépe, ale mnohdy hůř, islamistické vlády se ukazují jako neschopné dlouhodobých ekonomických a sociálních změn a politických reforem, zabývají se pouze politikařením a upeňováním svých pozic a přípravou budoucích voleb, jsou necitlivé k sociálním potřebám a potřebám celospolečenského konsensu.
Navíc vládnou způsobem, který se zásadně neliší od minulých režimů, ne sice brutálně, jako předchozí režimy, ale bez toho, že by daly najevo, že nový, demokratický stát, se bude ke svým občanům chovat jinak.
