Po Františkově zvolení se vynořily spekulace, že by nový papež mohl učinit rychlé změny v administrativním vedení Vatikánu, Římské kurii, která čelila obvinění z korupce, vnitřních rivalit a intrik. Kardinálové podle agentury AFP na zasedání generální kongregace před volbou papeže naléhavě požadovali reformu fungování kurie.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Svatý otec si nyní chce před nějakým (novým) jmenováním či konečným potvrzením dát určitý čas na rozmyšlenou, modlitbu a dialog," stojí podle agentury Reuters v prohlášení. Členové kurie podle textu zůstanou prozatímně na svých postech, dokud se nerozhodne jinak.
"Všemi požadovaná reforma bude pro papeže Františka těžkým úkolem, který si vyžádá strukturální změny. Začíná to výběrem vhodného personálu pro orientace církve, jakou si papež přeje, tedy církev misionářskou s větším dialogem," řekl brazilský kardinál a papežův přítel Cláudio Hummes v rozhovoru, jejž dnes zveřejnil brazilský tisk.
Hlavou Vatikánu je papež, který má absolutní výkonnou, zákonodárnou i soudní moc. Prostřednictvím Římské kurie řídí papež záležitosti celé církve. Kurie je tvořena státním sekretariátem v čele se státním sekretářem (obdoba předsedy vlády), který má dvě sekce. První pro veřejné záležitosti církve a druhou pro vztahy mezi státy a církví. Dále kurii tvoří devět posvátných kongregací v čele s prefekty (obdoba ministrů), tři tribunály, 11 papežských rad a 15 papežských komisí a výborů.
