Nejznámější podobný spektákl se odehrává na předměstí města San Fernando, asi 90 minut jízdy od metropole Manily, kam se stejně jako každoročně sjeli zahraniční i místní turisté, aby viděli do krví nasáklého extrému dotažené pašijové hry.
Na volném prostranství San Fernanda se pod palčivým sluncem nechali čtyři muži přibít dlouhými hřebíky za ruce a nohy na kříž. Na dalších místech města se muži v kápích vysvlečení do půl těla bičovali řemeny a bambusovými biči, aby tak učinili pokání za své hříchy. Věřící se uchylují k tak extrémním praktikám, jako je nápodoba ukřižování, v naději, že si tím od boha vyprosí dar například v podobě uzdravení pro své blízké.
Velikonoční výzdoba. Dívenka kráčí s křížem na zádech kolem manilské stanice metra.
Po čtrnácté na kříži
"Už jsem na to zvyklý," řekl osmapadesátiletý Alex Laranang, který se nechal ukřižovat už po čtrnácté. Opálený muž, který se živí prodejem pečených žemlí cestujícím v autobusech, dodal: "Je to jako píchnutí jehlou do ruky. Po dvou dnech jsem schopný znovu pracovat." Jeho utrpení zatím prý bylo vykoupeno dobrým zdravým pro jeho manželku a děti, a také tím, že je schopen je dobře živit. "Dělám to pro rodinu, aby nikdo neonemocněl, a abych si udržel živobytí. Jsem chudý muž. Ale neprosím boha, aby mě nechal zbohatnout." Během dneška se budou konat na dalších místech San Fernanda další ukřižování; celkem se jich má letos na Filipínách odehrát 24. Tyto praktiky pokračují po celá desetiletí navzdory oficiálnímu nesouhlasu filipínských katolických biskupů.
"V životě musíme tolikrát nést svůj kříž, že nemusíme nosit ještě ten opravdový, dřevěný," řekl otec Francis Lucas, výkonný ředitel mediálního úřadu filipínských biskupů. Na Filipínách žije více než 80 milionů katolíků a církev si tu uchovává silný vliv, kvůli kterému jsou tu nadále nelegální například rozvody nebo potraty.
Zobrazit celou fotogaleriiProhlédněte si pohodlně všechny fotografie |
