Stará běloruská vlajka byla poprvé používána v roce 1918, dále během německé okupace mezi lety 1942 a 1944 a naposledy krátce po rozpadu Sovětského svazu, tedy v letech 1991 až 1995.
Po nástupu režimu Alexandra Lukašenka byla v referendu v roce 1995 zavedena současná, zeleno-červená verze vlajky. Ta stará je nyní hlavním symbolem běloruské opozice, která protestuje proti autoritářskému režimu.
Pořadatelé vyvádí fanouška s vlajkou Běloruska zakázanou režimem prezidenta Lukašenka.
Stejný metr na Rusy? Kdepak
"Tato vlajka reprezentuje jiný režim. Je to politická zpráva," vysvětloval verdikt šéf organizačního výboru Tony Wiréhn. "Podle pravidel IIHF se uvnitř stadionu takové vzkazy nesmí objevovat."
Zajímavý je především Wiréhnův argument, že stará běloruská vlajka reprezentuje jiný režim. Stejný přečin proti pravidlům přitom již léta prochází fanouškům Ruska. Sovětskou vlajku v hledišti najdete skoro na každém šampionátu, stejně jako nápisy "CCCP" na dresech, papachy (čepice) se srpem a kladivem a jiné vzpomínky na minulý režim.
Ústupek Lukašenkovi
Proč švédští pořadatelé tak tvrdě zakročili proti Bělorusům a ruské fanoušky se sovětskými symboly přehlížejí, má zcela prozaický důvod. Právě v Bělorusku se hraje příští hokejový šampionát a funkcionáři mezinárodní hokejové federace IIHF chtějí být rok před mistrovstvím s Lukašenkem zadobře.
Na otázku, proč sovětské symboly v hale během minulého mistrovství nevadily, pořadatelé serveru Lidovky.cz neodpověděli.
Přesto se Bělorusům podařilo po protestech dosáhnout alespoň malého vítězství nad populismem hokejové federace - smějí nosit vlajku kolem ramen. Navíc sbírají podpisy pod petici, která žádá IIHF o povolení opozičního symbolu.