V roce 1947 byl Janu Antonínu Baťovi československým soudem uložen trest propadnutí majetku za údajnou kolaboraci s fašismem. Toto rozhodnutí však bylo zrušeno, a tak dědicové žádají odškodnění. Baťovo jméno Česká republika očistila už v roce 2007. Informace přinesl slovenský server spravy.pravda.sk.
Zástupce potomků Tomáš Pecina již začal se sepisováním majetku. "Na Slovensku nevlastnil žádný osobní majetek, bylo tu však velké množství podniků, které patřily pod Baťův koncern. Baťa tu vybudoval čtyři průmyslová centra, Partizánske, Svit, Nové Zámky a Bošany. Prostřednictvím akciových společností vlastnil například i Bojnický zámek a také popradské letiště, přestože při něm máme ještě otázník," řekl Pecina.
"Přímo v Benešových dekretech o znárodnění se uvádí, že za znárodnění přísluší náhrada. Tu měl dle dekretu zajistit zvláštní úřad, ten však nebyl nikdy zřízený. Proto ta povinnost přechází na ministerstvo financí," tvrdí dále Pecina.
ČTĚTE DÁLE: |
Prokazování původu majetku bude podle historiků poměrně komplikované. Archivář Martin Marek zdůraznil, že šlo o majetek právnických osob, firem. Pokud by šlo o soukromé vily, pak by byl nárok na dědictví nezpochybnitelný. Bude náročné určit podíl, když šlo o akciové společnosti, navíc se na ně vztahovala specifická legislativa. "Navíc se celá situace komplikuje tím, že Jan A. Baťa se po vojně v zákonem stanovené lhůtě ke svým podílům nepřihlásil," dodal Marek.
Pozůstalá rodina nemá zájem o navrácení majetku, požaduje pouze peníze. Ty by poté ráda investovala na Slovensku, podobně jako v České republice potomci financují například nemocnici. Náhradu za majetek by mělo vyřešit ministerstvo financí. Kompetentní úřad totiž nebyl zřízen. Celkově by se mělo jednat o miliardy eur.
