Prokuratura už dříve oznámila, že nebude požadovat trest smrti, Manningovi nicméně hrozí doživotí.
Před vojenskou soudkyní Denise Lindovou se voják naposledy objevil v únoru, během předběžného slyšení. Tehdy trval na své nevině, pokud jde o nejvážnější bod obžaloby. Tím je spiknutí s nepřítelem.
Manning ale přiznal vinu v deseti z celkem 22 bodů, z nichž jej vojenská prokuratura obviňuje. Jde o méně závažné skutky, které mu v součtu mohou vynést až 20 let za mřížemi. Patří mezi ně obvinění, že se nelegálně zmocnil tajných vládních informací, umožnil jejich únik na veřejnost a napomohl k vyzrazení obsahu dokumentů o válkách v Iráku a v Afghánistánu a tajných depeší americké diplomacie.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Věřím, že pokud měla veřejnost, zejména ta americká, přístup k informacím .... mohlo to vyvolat vnitrostátní debatu o roli armády a naší zahraniční politiky obecně," řekl tehdy Manning během slyšení. "Domníval jsem se, že ty depeše nepoškodí Spojené státy. Věděl jsem ale, že jejich zveřejnění bude nepříjemné," dodal vězněný vojín.
Bradley Manning, který se zajímal o počítače již od útlého dětství, sloužil v roce 2010 jako zpravodajský analytik armády u americké jednotky poblíž iráckého Bagdádu. Právě tehdy měl přístup k utajovaným informacím a z vojenské sítě si údajně stáhl desítky tisíc tajných dokumentů o válkách v Iráku a v Afghánistánu a zhruba čtvrt milionu tajných depeší americké diplomacie. Všechny materiály prý pak poskytl serveru WikiLeaks, který je zveřejnil mezi dubnem a listopadem téhož roku.
Na noc musel odevzdávat všechno prádlo
Své tajemství si ale Manning nenechal pro sebe a vše během chatování na internetu prozradil počítačovému hackerovi Adrianu Lamovi. Ten se obrátil na FBI a vojín byl na konci května 2010 zadržen a převezen na americkou základnu v Kuvajtu.
Zpravodajský analytik tedy strávil ve vazbě již tři roky. Jeho obhájci neuspěli s žádostí o zrušení všech obvinění kvůli údajně nezákonně dlouhé době, po kterou jej vyšetřovatelé ve vazbě drží. Soud mu v lednu vyšel vstříc pouze v tom, že sníží jakýkoli jeho trest o 112 dní, aby kompenzoval nepřípustně drsné podmínky, kterým byl zpočátku ve vazbě vystaven. Devět měsíců totiž strávil ve věznici ve Virginii, kde byl 23 hodin denně umístěn na miniaturní samotce. V noci musel odevzdávat všechno prádlo, protože se vězeňské úřady bály, že spáchá sebevraždu.
Reakce na zadržení Manninga byly smíšené. Například podle amerického novináře Denvera Nickse, který je jedním z autorů Manningových životopisů, měl uniklý materiál svůj přínos. Zveřejněné diplomatické depeše byly prý katalyzátorem arabského jara, které vypuklo v prosinci 2010. Někteří z komentátorů se rovněž zaráželi nad tím, jak mohl mít pouhý vojín přístup k tajným informacím a jak je možné, že nefungovala žádná bezpečnostní opatření, která by zabránila neoprávněnému stahování materiálů.
Manning se měl údajně těsně před svým zadržením svěřit Lamovi, že je na internetu v kontaktu přímo se zakladatelem WikiLeaks Julianem Assangem. WikiLeaks ho ale jako svůj zdroj nikdy neidentifikoval. Assange se nyní skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně. Snaží se tak vyhnout verdiktu britského soudu, který loni rozhodl o jeho vydání do Švédska kvůli údajným trestným činům sexuální povahy.
