Podle agentury Interfax má Snowden rezervovánu letenku na pondělí z Moskvy do Havany.
Server WikiLeaks potvrdil, že zajišťuje bývalému technikovi amerických tajných služeb na jeho žádost bezpečnou cestu k azylu v Ekvádoru, uvedla agentura Reuters. V rámci této akce prý se Snowdenem cestuje několik diplomatů a právník. Americké ministerstvo spravedlnosti hodlá usilovat o Snowdenovo vydání z jakékoli země, uvedl Reuters.
Snowdenovi nesmí být povoleno pokračovat v cestě, vzkázal Washington. Varoval Ekvádor, aby neuděloval azyl; Venezuelu a Kubu, aby ho vykázaly.
O přistání letadla, v němž měl být obviněný Snowden, informovaly v neděli odpoledne tiskové agentury. WikiLeaks na Twitteru oznámily, že Snowden přespí na venezuelské ambasádě v Moskvě. Na letiště pro něj podle nich přijelo diplomatické auto, které ho na velvyslanectví převezlo. Formálně tak nevstoupil na ruskou půdu.
Zprávy o jeho poloze i cíli cesty jsou však značně nejisté. Do zemí Jižní Ameriky by se měl dostat přes Kubu. Informace zdroje ruské agentury Interfax hovoří o tom, že je Snowden stále na letišti a zamluvil si tam pokoj v terminálu E. Vyloučena zatím není ani možnost, že zůstane v Rusku.
ČTĚTE TAKÉ: |
Snowdenova cesta začala už v neděli ráno. Čínský list South China Morning Post napsal, že Snowden nasedl dopoledne místního času (04:55 SELČ) na palubu letu SU213 ruské společnosti Aeroflot mířícího do Moskvy, kde přistálo po 15. hodině SELČ. Ruské ministerstvo zahraničí později uvedlo, že Snowden skutečně míří do metropole Ruské federace, odkud prý bude pokračovat dál.
Ruská agentura Interfax s odvoláním na zdroj v aerolinkách Aeroflot tvrdí, že na Snowdenovo jméno existuje na pondělí letenka z Moskvy na Kubu. Itar-Tass s odvoláním na své zdroje dodává, že tím jeho cesta nekončí. Z Havany by měl zamířit do venezuelské metropole Caracasu.
Diplomatické vozy na letišti v Moskvě
Mluvčí hongkongské vlády informaci o odletu Snowdena potvrdil a uvedl, že odcestoval dobrovolně. Jeho destinaci však nesdělil. Řekl pouze, že letí do "jiné země". Čínské velkoměsto pak vysvětlilo, proč třicetiletého Snowdena nezadrželo navzdory žádosti z USA o jeho vydání. "Doklady nesplňovaly legální požadavky hongkongského práva," tvrdí. Na zadržení Američana nebo v zabránění jeho odletu tak prý nebyly právní podklady.
Snowden odletěl jen krátce poté, co Washington požádal hongkongské úřady o jeho zadržení, aby mohl být vydán do USA. Ty mají s čínským velkoměstem od druhé poloviny 90. let minulého století smlouvu o vydávání hledaných osob a Hongkong jich už několik vydal. Hongkong je bývalou britskou kolonií, která si po návratu pod čínskou vládu v roce 1997 zachovala do jisté míry oddělený právní systém. Peking má nicméně možnost jakékoli rozhodnutí vetovat.
"Spojené státy musí dostat Snowdena zpět do USA, všemi legálními prostředky," řekl předseda výboru pro výzvědné služby americké Sněmovny reprezentantů Mike Rogers. "Když se zamyslíte nad tím, co říká a co teď dělá, nedává to smysl," dodal Rogers.
Snowdenovi pomáhaly i WikiLeaks
USA v pátek Snowdena obvinily ze špionáže kvůli vyzrazení informací o protiteroristickém programu Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) zvaného PRISM, jenž sledoval internetovou komunikaci lidí celého světa. Tajné služby tak činily údajně skrze internetové mezinárodní giganty jako je Google, Yahoo, Facebook či Apple, byť ty to popírají. Tajné služby kromě toho také údajně kontrolují údaje o telefonních hovorech.
Někdejšímu technikovi, jenž pracoval pro americké tajné služby přes dodavatele, hrozí deset let vězení a pokuta. Kromě špionáže je také obviněn z krádeže státních dokumentů a neoprávněné manipulace s nimi.
Do hry o někdejšího technika amerických tajných služeb se vložil i server WikiLeaks, jenž tvrdí, že mu pomohl získat politický azyl v "demokratické zemi", cestovní doklady a také se samotným vycestováním z Hongkongu. Šéf WikiLeaks Assange se už delší dobu skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně. Po něm pro změnu prahne Švédsko, kde je obviněn ze sexuálních deliktů. Podle něj je to však jen záminka, aby ho země následně předala USA kvůli únikům depeší, které zveřejňoval jeho server.
