"Není přijatelné, aby jakékoli parlamentní těleso prostou většinou politicky rozhodovalo o tom, zda jsou či nejsou v některém členském státě dodržována základní práva, a to právě proto, že samo toto rozhodování nesmí být v žádném případě politické," podotkl ministerský předseda.
Podle Nečase totiž postup EP vytváří dojem, jako kdyby tento orgán EU měl za cíl nahradit klasický systém dělby moci v EU systémem jakéhosi dozoru Evropského parlamentu. "A to nikoli jen v unijních záležitostech, ale i ve věcech jednotlivých členských států. Z tohoto hlediska představuje příslušná zpráva mimořádně nebezpečný precedens," uvedl.
Zpráva Evropského parlamentu kritizuje vývoj v Maďarsku od roku 2010, kdy prakticky neomezenou moc získal Fidesz. Dokument z 3. července vyzývá kabinet Viktora Orbána k nápravě v řadě oblastí, včetně respektování práv menšin, svobody vyznání, nezávislosti justice a sdělovacích prostředků.
ČTĚTE TAKÉ: |
Orbánova vláda o den později předložila maďarskému parlamentu ke schválení rezoluci, podle níž naopak Evropský parlament konal proti evropským hodnotám a narušil svrchovanost Maďarska. Orbán v rozpravě prohlásil, že europarlament překročil své pravomoci a zneužil svou moc.
Zpráva EP je nekonkrétní a obsahuje "zcela nemístné" pasáže, míní Nečas
Nečas dnes svého premiérského kolegu z V4 prohlášením nepřímo podpořil.
Zdůraznil, že rozhodování reprezentace členského státu EU musí být omezeno "obecnými imperativy ochrany základních práv, jež musí být chráněna i proti případné zvůli ze strany orgánů zvolených jinak v souladu se všemi demokratickými zásadami". Rozhodování o tom, zda tato práva byla narušena, však podle Nečase nepřísluší politicky složeným orgánům nadnárodního tělesa, tedy ani Evropskému parlamentu.
V České republice není ochráncem ústavnosti a ústavně zakotvených základních práv před nelegitimními zásahy ze strany státu parlament, ale Ústavní soud, připomněl Nečas. Stejně podle něj také v EU platí, že v oblasti unijních kompetencí je strážcem dodržování evropského práva Evropská komise a rozhodovací pravomoc náleží Soudnímu dvoru EU.
Zpráva podle něj navíc neuvádí žádný konkrétní příklad skutečného porušení práva EU. Kuriózní je vytýkat oslabení role ústavního soudu v situaci, kdy řada států EU ústavní soud zcela postrádá, sdělil.
Při srovnání situace v Maďarsku s ostatními zeměmi EU jsou podle něj "zcela nemístné" části zprávy EP týkající se například náboženské svobody, svobody tisku, ochrany menšin a podobně.
