Se slabými a nevyzkoušenými ozbrojenými složkami neschopnými demonstrovat sílu na Blízkém východě může Čína hrát jen omezenou roli v tomto regionu, který je přitom klíčový pro její energetickou bezpečnost.
Zatímco USA a jejich spojenci se připravují na pravděpodobný vojenský zásah v Sýrii, Čína to celé sleduje zpovzdálí jako divák, přestože sama má mnohem víc v sázce než některé další velmoci.
Blízký východ je pro Čínu strategicky důležitý
Blízký východ je pro Čínu největším zdrojem ropy. Bez ní by se druhá největší ekonomika světa zastavila. V prvních sedmi měsících tohoto roku Čína dovezla asi 83 milionů tun ropy z této oblasti, což představuje polovinu jejího celkového importu. Největšími dodavateli byly Saúdská Arábie, Írán, Irák, Omán a Spojené arabské emiráty.
ČTĚTE TAKÉ |
V Sýrii má Čína malé hospodářské zájmy, je však přesvědčena, že tato země má strategický a diplomatický význam pro zajištění stability Blízkého východu a pro ochranu životně důležitých energetických zdrojů.
Vysloužilý generálmajor čínské armády Luo Jüan loni v rozhovoru pro státní Lidový deník řekl, že s takovým množstvím ropy v sázce "si nemůžeme myslet, že s otázkami Sýrie a Íránu nemáme co do činění".
Je pro Čínu neutrální status jen z nouze ctnost?
Čína opakovaně prohlašuje, že nepodporuje ani nechrání syrského prezidenta Bašára Asada, a tvrdí, že vetovala jen ty rezoluce OSN, které by podle jejího názoru krizi dále prohloubily. Peking rovněž hostil jak představitele syrské vlády, tak zástupce opozice ve snaze nalézt politické řešení, což však nepřineslo žádné konkrétní výsledky.
Ovšem i kdyby se čínská vláda rozhodla opustit princip nevměšování se do záležitostí jiných zemí, Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) není zatím schopna ničeho víc než symbolické přítomnosti v zemích daleko od vlasti.
"ČLOA nemá v současné době prostředky, jak se aktivně zapojit a provádět kroky, jež USA a jejich spojenci plánují v nadcházejících dnech," uvedl Ross Babbage, australský vojenský analytik a někdejší vysoký představitel australské armády.
Přednost zatím mají operace v Pacifiku
Čínské ozbrojené složky, navzdory rychlému pokroku ve vývoji technologií stealth a zařazení své první letadlové lodi do výzbroje, neprošly žádnou významnější zkouškou. Poslední válku svedly v roce 1979 proti Vietnamu a tento krátký, pohraniční konflikt neskončil pro špatně připravené Číňany valným úspěchem.
V poslední době se čínské lodě zúčastnily protipirátských hlídek u pobřeží Somálska, ale když došlo na evakuaci čínských občanů z Libye v roce 2011 během tamních bojů, Čína byla nucena spoléhat převážně na pronajaté trajekty, píše agentura Reuters.
ČLOA se v současné době soustřeďuje na operace v Pacifiku, prohlásil Babbage. "Ale provádět ten typ operací, o němž tady mluvíme, ve Středozemním moři, na to Číňané skutečně nejsou připraveni. Byli by toho schopni za deset let? Určitě, kdyby se pro to rozhodli," dodal.
S regionem nemá Čína zkušenosti
Podle experta na blízkovýchodní politiku na Čínské akademii sociálních věd Jin Kanga si "Čína nemyslí, že by nesla odpovědnost za bezpečnost na Blízkém východě, protože tam nedokáže podnikat účinné kroky". "Nejlepším způsobem, jak ochránit své zájmy, by pro Čínu bylo diverzifikovat svůj ropný dovoz a kupovat více ropy od Ruska a z dalších částí světa," řekl Jin.
Na rozdíl od ostatních členů Rady bezpečnosti OSN s právem veta - Spojených států, Ruska, Británie a Francie - má Čína s blízkovýchodním regionem jen malé zkušenosti. "Pro Čínu je to tajemná oblast, o níž ví jen málo," říká generálmajor čínské armády ve výslužbě a nyní vysoký poradce vládního Sdružení pro kontrolu zbraní a odzbrojení Sü Kuang-jü. "Číňané naprosto netuší, co se v těchto zemích děje. Proto musíme zaujímat neutrální postoj," dodává.
Přesto na internetu probíhá diskuse, zda není načase, aby čínská armáda začala hrát na Blízkém východě agresivnější roli. Nyní se Peking při zajišťování stability a hladkého toku ropy spoléhá na Spojené státy. To by mohlo Číňany stále více dráždit a vést k přehodnocení strategie, uvedl nejmenovaný diplomatický zdroj obeznámený s čínskou politikou na Blízkém východě. "V určitém okamžiku si Čína řekne: proč by měly naši ropu chránit Spojené státy?" soudí zmíněný zdroj.
