Lidovky.cz

Půlka Ukrajinců chce do EU. Ukrajinci nejsou národ, kontruje Putin

Svět

  7:00aktualizováno  14:49
KYJEV - Podle průzkumu veřejného mínění by si téměř polovina Ukrajinců přála vidět svou zemi v Evropské unii. Taková perspektiva je však pro Rusko nepřijatelná: Ukrajinu stále chápe jako svou součást. Dokázal to mimo jiné Vladimir Putin, který ve čtvrtek vystoupil s prohlášením, že Ukrajinci a Rusové jsou jeden národ.

Vlajka EU a Ukrajiny. foto: Shutterstock

Kyjev má v listopadu podepsat dohodu o přidružení k EU, jejíž součástí bude i dohoda o volném obchodu. Moskva, která se snaží získat Ukrajinu do postsovětských integračních spolků, se tomu snaží zabránit a hrozí zemi hospodářskými následky. Rusko už například začalo komplikovat dovoz ukrajinských cukrovinek a dalšího zboží.

V průzkumu veřejného mínění téměř tři pětiny dotázaných usoudily, že právě snahy Ukrajiny uzavřít asociační dohodu s EU vedly k překážkám, které Rusko ve vzájemném obchodu s Ukrajinou klade. Tři čtvrtiny považují příčiny této "obchodní války" za spíše politické než ekonomické. Asi 46 procent dotázaných odmítá postoj Ruska jako neodůvodněný.

Na "obchodní válce" ztratí nejvíce Ukrajina

Zhruba 52 procent respondentů ale připouští, že na "obchodní válce" s Ruskem více ztratí Ukrajina, zatímco čtyři procenta mají opačný názor. Dvě pětiny si pak myslí, že Ukrajina i tak dohodu s EU podepíše, 30 procent si myslí opak.

ČTĚTE TAKÉ:

Jen 22 procent Ukrajinců považuje Rusko za "bratrskou" zemi, zatímco v dubnu si to myslela skoro třetina dotázaných. Dalších 16 procent pokládá svého východního souseda za spřátelenou zemi a 12 procent za strategického partnera. Více než čtvrtina, 28 procent, vidí Rusko jen jako souseda. Každý dvacátý Ukrajinec pak považuje Ruskou federaci za nepřátelský stát.

Celní unii s Ruskem nyní tvoří Bělorusko a Kazachstán. Moskva by ale chtěla do sdružení začlenit i další postsovětské státy a přeměnit spolek v příštích letech v takzvanou Euroasijskou unii, což by byla jakási obdoba či spíše protiváha EU.

Ukrajina? Ne, Malorusko

Většina Rusů dodnes neřekne Ukrajině jinak než "Malorusko". V ruské historické tradici jsou kořeny Ukrajinců a Ukrajiny, ale i Ruska a Rusů svázané s Kyjevskou Rusí, která byla až do zničení Mongoly 1240 centrem východní slovanské kultury a náboženství i sídlem nejvýznamnějších vladařů.

Ani dvacet let po vzniku samostatné Ukrajiny proto mnozí Rusové, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina, nepovažují Ukrajince za samostatný národ a Ukrajinu za plně samostatný stát, ale jen za jakousi odnož Rusů a Ruska.

"Ať se Ukrajina pohne jakým chce směrem, nakonec se někdy a někde setkáme," zpochybnil Putin snahy Ukrajiny o navázání těsných vztahů s Evropskou unií, které by v dlouhodobé perspektivě mohly vyústit ve vstup této padesáti milionové země do EU. "A to proto, že my jsme - jeden národ," prohlásil Putin v rozhovoru citovaném ukrajinskou agenturou UNIAN.

Prosperita nastane jen spojením s Ruskem

Putin dodal, že se to možná nebude líbit nacionalistům, "jsou na ruské i ukrajinské straně", ale podle něj "to prostě tak je". "Máme společné historické kořeny, společný osud, máme společnou víru i církev, máme podobnou kulturu, tradice, mentalitu," zdůvodnil svoje tvrzení ruský prezident, který rozpad Sovětského svazu před dvaceti lety označuje neustále za tragédii. Dodal, že Ukrajina může prosperovat pouze tehdy, bude-li stát na straně Ruska.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.