Konzervativní íránské deníky psaly o prohřešku dívky, jejíž jméno neuvedly, jako o "kulturní válce proti Íránu". Pronikání "pokleslého západního stylu" mezi módní návyky íránské mládeže podle nich podrývají tradice islámské republiky.
Příznivci nově zvoleného íránského prezidenta Rúháního
"Nedovolím policejním hlídkám, aby vyšetřovaly naše dívky kvůli tomu, co mají na sobě," tvrdil přitom Hasan Rúhání krátce před červnovými prezidentskými volbami, ve kterých s přehledem zvítězil hned v prvním kole. Samotné íránské ženy jsou podle něj "ochránkyně cudnosti" a dokáží samy posoudit, zda je jejich oblečení do společnosti vhodné.
ČTĚTE TAKÉ: |
Náboženská policie svou aktivitu zpočátku skutečně utlumila. Zhruba měsíc poté, co se bývalý jaderný vyjednávač na začátku srpna ujal své funkce, se však zatýkání opět rozběhlo. "Náboženská policie se vrátila v plné síle," uvedla pro britský deník teheránská novinářka, která se představila jako Aténa.
Několik žen už muselo zaplatit pokutu za to, že nerespektovaly povinnost nosit na hlavě hidžáb, což je šátek zahalující vlasy a poprsí. Jeho nošení sice není povinné v celém muslimském světě, avšak právě Írán patří mezi země, v nichž se žena bez hidžábu nesmí objevit na veřejnosti. Podobně přísná pravidla platí ještě v Afghánistánu a Saúdské Arábii.
Koncem srpna skončila v policejních poutech další dvojice dívek. Náboženské hlídce se nelíbily jejich punčocháče, neboť vzor na nich příliš připomínal šesticípou Davidovu hvězdu. Ta je symbolem judaismu a vyskytuje se i na vlajce Izraele.
Konec euforie, Íránci chtějí výsledky
Rúhání se právům žen věnoval i ve svém inauguračním projevu, kde mimo jiné slíbil omezit vměšování vlády do života Íránců. Analytici rovněž očekávají, že se pokusí zlepšit vztahy své země se Západem.
Ty jsou dlouhodobě na bodu mrazu, zejména kvůli západní podpoře Izraele a sporům o íránský jaderný program. Například v listopadu 2011 vygradovala nenávist Íránců vůči Spojenému království v útok na britské velvyslanectví v Teheránu.
"Zdejší lidé pořád hledí na Rúháního s nadějemi na změnu. Chápou, že k jejich prosazení potřebuje čas," vysvětluje teheránská redaktorka. Počáteční euforie však už podle ní opadla a Íránci se brzy začnou dožadovat skutečných výsledků.
Íránci oslavují zvolení hasana Rúháního (červen 2013):
