Lidovky.cz

Nikdy nevyrobíme jaderné zbraně, slíbil íránský prezident Rúhání

Svět

  14:23
WASHINGTON/TEHERÁN - Írán nikdy nebude vyrábět jaderné zbraně, řekl v interview pro americkou televizi NBC íránský prezident Hasan Rúhání. Dále prohlásil, že má plnou pravomoc vést jaderná jednání se Západem. Rúhání rovněž propustil 11 politických vězňů včetně právničky a držitelky Sacharovovy ceny Nasrín Sotúdeové.

Íránský prezident Hasan Rúhání foto: Reuters

Reportérka televize NBC Ann Curryová je prvním zahraničním novinářem, jemuž v červnu zvolený Hasan Rúhání poskytl oficiální rozhovor. S novým íránským prezidentem se sešla v jeho sídle v hlavním městě Teheránu. "Íránský prezident dal jasně najevo, že za jeho vlády je tu nový Írán. Írán, který touží po dohodě," zhodnotila interview Curryová.

Íránský prezident Hasan Rúhání složil prezidentskou přísahu 4. srpna 2013

"Nikdy jsme nechtěli vyrobit atomovou bombu, a ani to nikdy neuděláme. Zajímá nás pouze mírová nukleární technologie," prohlásil Rúhání a dodal, že jeho vláda má plný mandát k dohodě se Západem. "Co se našeho jaderného programu týče, má tato vláda plnou moc a naprostou autoritu. Pokud nastane nějaký problém, nebude to z naší strany. Disponujeme dostatečným politickým prostorem, abychom tento problém vyřešili," ujistil reportérku.

ČTĚTE VÍCE:

Rozhovor se dotkl i dalšího palčivého problému v regionu, syrské krize. Írán je dlouhodobým spojencem Sýrie, Rúhání se však Bašára Asada nijak nezastával (před několika dny pro íránskou státní agenturu ostatně prohlásil, že by akceptoval jakéhokoli prezidenta, kterého by si syrský lid zvolil) a důraz kladl na mírové řešení.

"Nejsme syrská vláda. Jsme jedna ze zemí v regionu, která žádá mír a stabilitu a odstranění zbraní hromadného ničení z celé oblasti," pronesl Rúhání. "Válka je pro nás projevem slabosti," dodal.

Příznivci nově zvoleného íránského prezidenta Rúháního

Uvolnění vztahů?

Rúhání, nástupce Mahmúda Ahmadínežáda, má příští týden v úterý promluvit na Valném shromáždění OSN v New Yorku, kde je očekáváním i americký prezident Barack Obama. Zahraniční média spekulovala o možnosti jejich setkání, podle dnešního prohlášení mluvčího Bílého domu ale není plánováno. Oba státníci si ale vyměnili dopisy.

Tón Obamova listu označil Rúhání za "pozitivní a kontruktivní". "Mohou to být nepatrné krůčky k velmi důležité budoucnosti," prohlásil.

Agentura Reuters jeho slova označila za další náznak možných snah o uvolnění vztahů mezi Íránem a Západem po letech jejich stagnace kvůli sporu o kontroverzní íránský jaderný program. Íránské vedení jej vytrvale označuje za výhradně mírový, Západ ale Teherán podezřívá ze snah o výrobu jaderných zbraní.

Propuštění politických vězňů

Od srpna, kdy Rúhání složil prezidentskou přísahu, podnikla íránská vláda několik vstřícných gest, které naznačují možné uvolnění poměrů v zemi. Posledním z nich je propuštění 11 politických vězňů: osmi žen a tří mužů. Slib propuštění politických vězňů byl významným bodem Rúháního volební kampaně.

Jednou z vězeňkyň je i držitelka Sacharovovy ceny za svobodu myšlení Nasrín Sotúdeová. Právnička, která se specializuje na oblast lidských práv a obhajovala mnohé íránské disidenty, byla v roce 2010 odsouzena k šesti letům vězení za podrývání národní bezpečnosti.

Nasrín Sotúdeová

Jako politický vězeň neměla přístup k telefonu, natož k internetu a každý den se bála o svou rodinu, jež byla vystavena represím. Nakonec zahájila protestní hladovku. To, že ji propouštějí, ji řekli až poté, co byla vyvedena mimo areál vězení. "V tu chvíli jsem byla nesmírně šťastná," svěřila se BBC Sotúdeová a dodala, že lidská práva hodlá chránit i nadále. "Chci, aby v mé zemi fungoval korektní soudní systém," řekla.

Počet íránských politických vězňů a vězňů svědomí se odhaduje na přibližně 800 lidí. Jsou mezi nimi lidskoprávní aktivisté, právníci, novináři, feministky, bloggeři a mnozí další.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.