Do ulic súdánské metropole Chartúmu vyšli demonstranti již v pondělí. Ve středu však potyčky rozlíceného davu protestujícího proti zrušení dotací na pohonné hmoty vyústily v přímé střety s policií. Ta proti davu zasáhla slzným plynem. Nejméně 20 lidí policisté zadrželi.
Dalších 27 lidí přišlo při násilnostech o život. Počet mrtvých ve čtvrtek potvrdila chartúmská nemocnice, kam byla těla předána. "Při protestech bylo zabito 27 lidí, jejich těla jsou v nemocnici Umdurman," řekl agentuře Reuters zdravotnický zdroj, který nechtěl být jmenován. Ve čtvrtek pak zemřely při potyčkách minimálně další dvě osoby.
ČTĚTE TAKÉ: |
Zdali lidé zemřeli při střetu s policií či při nepokojích, které se rozpoutaly v ulicích, není zatím jasné. Podle lokálních médií se terčem demonstrantů staly policejní a čerpací stanice, banky, obchody, ale i obyčejné domy.
Během protestů hořely v Chartúmu i čerpací stanice
Na pokraji války
Súdán se potýká s ekonomickými problémy od roku 2011, kdy se od něj odtrhla jižní část a vyhlásila nezávislost. Nově vzniklý Jižní Súdán vzápětí uznala většina států světa (více čtěte ZDE).
Jeho severní soused v čele s autoritativní prezidentem Umarem Bašírem, na kterého mezinárodní soudní tribunál vydal zatykač pro zločiny proti lidskosti v provincii Darfúr, se však odmítá s odtržením smířit a obě země jsou na pokraji války. Příčinou je právě ropa, o níž Súdán v důsledku odtržení jižní části přišel. Asi tři čtvrtiny ropných polí, jež ještě do roku kontroloval Chartúm, se totiž rozkládají na území nynějšího Jižního Súdánu.
Nově vzniklý stát však navzdory bohatým nalezištím nedisponuje zpracovatelskými závody. Ty se ještě za dob existence "jediného Súdánu" nacházely právě na severu země a klíčové ropovody vedou přes totéž území.
Nedostatek peněz proudících z ropného průmyslu se znatelně podepsal také na súdanském státním rozpočtu. Vláda v Chartúmu proto již loni začala s úspornými opatřeními.
Ve snaze zvládnout narůstající rozpočtový deficit proto v pondělí oznámila, že zruší subvence na pohonné hmoty. Toto opatření přitom citelně zasáhlo chudé obyvatelstvo a zřejmě zrychlí celkový růst cen. Bašír však omezení hájil tím, že jedinou alternativou k nim je ekonomický kolaps.
Úsporná opatření
Téměř sedmdesátiletý Bašír otěže více než třicetimilionového Súdánu pevně svírá ve svých rukou od roku 1989, kdy se pomocí převratu dostal k moci. Jeho postavením zůstalo neochvějné i navzdory tomu, že jej Mezinárodní trestní tribunál v roce 2008 obvinil z válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti spáchaných během krvavého konfliktu v provincii Darfúr, při němž zahynulo do současnosti přes 300 tisíc lidí.
Súdánský prezident Umar Bašír
Jako vůbec první úřadující hlavu státu na Bašíra táž instituce také o rok později vydala zatykač.
Navzdory všem těmto obviněním i neustávajícím konfliktům na území Súdánu se mu podařilo vyhnout se osudu autokratických vládců Egypta, Libye a Tuniska, svržených při bouřlivé vlně arabského jara.
Egyptský deník ovšem poukazuje na skutečnost, že Bašír jednoduše nedává demonstrantům příležitost jeho postavení ohrozit. Ve středu, kdy nepokoje v Súdánu vyvrcholily, byla podle listu téměř celá země odříznuta od připojení k internetu, což silně připomíná dění v Egyptě před dvěma lety těsně před pádem tehdejšího vůdce Husního Mubaraka. Tehdy nechal režim záměrně kvůli sílícím protestům v zemi vypnout internet a mobilní sítě.
V případě súdanského blackoutu však zatím není možné podle odborníků jednoznačně určit, zda je dílem náhody, či akcí uskutečněnou na objednávku režimu. Podle zjištění Ahrámu však úřady s platností minimálně do konce měsíce nechaly zavřít všechny školy.
