Ženevských jednání se účastní vysocí představitelé ministerstev zahraničí šesti států (USA, Ruska, Británie, Francie, Číny a Německa) a Íránu. Jejich cílem je dořešit letitý spor o íránský jaderný program. Novou naději do dosud neúspěšných rozhovorů vlil nový íránský prezident Hasan Rúhání. Předem dal najevo, že se Írán tentokrát chce dohodnout, a to v řádu měsíců.
V úterý, kdy dvoudenní rozhovory začaly, Íránci předložili své návrhy, o jejichž obsahu se zatím nic nevědělo. Ve středu se začalo jednat až po poledni, tedy se zpožděním oproti původnímu plánu. Důvodem byly podle agentur bilaterální schůzky, které se konaly dopoledne.
VÍCE ZDE: |
Írán v minulosti podepsal dodatečný protokol ke smlouvě o nešíření jaderných zbraní, v němž souhlasil s neohlašovanými inspekcemi svých jaderných zařízení. Zatím je ale neumožňoval. Inspekce vždy po dohodě s Íránci provádí Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Araghčí teď řekl, že se s neohlašovanými kontrolami počítá v nově předložené nabídce. Podle dostupných informací jsou nové íránské návrhy rozděleny do tří etap. Agentura IRNA Araghčímu položila otázku, zda se plán týká také obohacování uranu a inspekcí MAAE. Araghčí na to prý odpověděl: "Ani jedno z toho není obsaženo v první etapě, ale v té poslední." Protokol také umožňuje provádět předem neohlášené inspekce i v zařízeních, která nejsou mezi známými jadernými pracovišti. MAAE to poskytuje možnost vyloučit, že daná země některé své aktivity skrývá.
Íránci chtějí dohodou o svém nukleárním programu dosáhnout zrušení mezinárodních sankcí, které ochromují íránskou ekonomiku.
Svět ale chce mít jistotu, že Írán nevyvíjí jadernou zbraň, z čehož ho mnoho zemí v čele s Izraelem podezírá. Hlavním problémem je rozšiřování programu obohacování uranu nejen kapacitně, ale také kvalitativně. Íránci uran obohacují i na 20 procent, což není nezbytné pro účely energetiky, kvůli níž údajně program mají. Výše obohacený uran se používá ve výzkumných reaktorech a jeho další obohacování pak může umožnit výrobu jaderné hlavice.
